„Je to způsob, kterým se staráme o historický stavební fond naší městské části. Jsme totiž přesvědčeni o tom, že je v Praze 10 několik cenných budov, které na peníze z jiných dotačních programů na památky nedosáhnou, přesto by si ale zasloužily třeba obnovit fasádu, opravit střechu, repasovat historická okna, nebo jiné úpravy. Majitelům podobných objektů chceme pomoci novým dotačním programem, díky kterému si budou moci zažádat o finanční prostředky na podobné opravy,“ říká první místostarosta Tomáš Pek.
Majitelé památek dostanou dopis
Grantový titul je zaměřen především na obnovy pláště budov nebo společných prostor tak, aby díky němu postupně docházelo ke zlepšování kvality veřejného prostoru jako celku. Majitelé památek i významných staveb obdrží v nejbližší době dopis, který je o novém dotačním programu bude informovat. Každou žádost bude vyhodnocovat komise složená z odborníků.
Na program jsou letos vyčleněny dva miliony korun: 1,2 milionu korun na kulturní památky a 800 tisíc korun na objekty charakteru místní památky.
„Jedná se o pilotní projekt, nedokážeme zcela přesně odhadnout, kolik majitelů projeví o dotaci zájem a v jakém rozsahu. Pokud o projekt zájem bude, nebráníme se v dalších letech i případnému navýšení částky,“ říká Pek. Městská část Praha 10 nepatří k těm, kde by bylo hodně památkově chráněných budov. Tento grantový program jí umožní zmapovat ostatní cenné objekty a jejich majitelům pomoci s péčí o ně.
Tři skvosty vilové architektury
Kupříkladu ve Vršovicích se nachází cenný soubor nájemních domů z přelomu 19. a 20. století. Mezi architektonické skvosty patří také Trmalova vila ve Strašnicích, postavená Janem Kotěrou v letech 1902-03, jež navazuje na českou lidovou architekturu, či vinohradské vily Kotěrova v Hradešínské ulici, Šalounova ve Slovenské ulici a dvojvila bratří Čapků v dnešní ulici Bratří Čapků, kterou proslavili nejen Karel a Josef Čapkové, ale vstoupila ve známost i díky setkávání „pátečníků“, tuto vilu ale z poloviny vlastní samotná Praha 10.
Trmalova vila je patrová stavba v pražských Strašnicích postavená v letech 1902-03 tehdy jednatřicetiletým Janem Kotěrou (1871 v Brně – 1923 v Praze) pro ředitele veřejné obchodní školy Františka Trmala z Toušic (1866 v Nymburce – padl r. 1945 v Praze) a jeho ženu Růženu. Nachází se v ulici Vilová 91/11. Vila – jedna z Kotěrových prvních prací – je postavena v duchu anglické moderny, avšak objevují se v ní i prvky české lidové architektury. Součástí objektu je též zahrada s roubenou kůlničkou a prostory pro hospodářská zvířata. Dnes je v budově muzeum Jana Kotěry.
Šalounova vila (také Šalounův ateliér) sochaře Ladislava Šalouna je památkově chráněný objekt ve Slovenské ulici v Praze 10 na Vinohradech. Objekt je ve vlastnictví AVU a v říjnu 2007 byl po rekonstrukci znovu otevřen jako výukový prostor pro hostující pedagogy ze zahraničí. Ladislav Jan Šaloun (1870 v Praze – 1946 tamtéž) byl český sochař období secese, naturalismu a realismu.
Ladislav Šaloun se rozhodl pro stavbu vlastního ateliéru poté, co zvítězil v soutěži na pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze, jelikož jeho stávající ateliér na Václavském náměstí by velikostí nevyhovoval rozměrům plánovaného díla. Secesní stavba se symbolistními prvky podle Šalounova vlastního návrhu vznikala v letech 1908–1910 a zkolaudována byla v únoru 1911. Hlavní budova se skládala z vestibulu a velkého a malého ateliéru. V jižní části budovy orientované do svažující se zahrady byl salon, slovácká jizba, technické zázemí a byt správce.
Do vily jezdili spisovatelé
V ateliéru se ve své době scházely osobnosti české kultury jako František Bílek, Otokar Březina, Alfons Mucha, Ema Destinnová, Jan Kubelík nebo Josef Váchal. Ten ve svých pamětech zmiňuje „okultistický sklep“, ve kterém se „pořádaly velké seance, hraničící s magickými obřady“.
Na počátku 20. let vyrostlo v blízkosti Prahy několik kolonií úřednických rodinných domů, osad, které byly postaveny na základě teorie zahradních měst. Na východní hranu vinohradské kolonie Spolku žurnalistů se okolo roku 1924 přestěhovali bratři Čapkovi z bytu na Kampě. Dvojvilu postavil v letech 1923–1924 architekt Ladislav Machoň (1888 na Královských Vinohradech – 1973 v Praze) ve stylu tzv. národního slohu. Dům skrýval dvě vily s totožnými, zrcadlově otočenými dispozicemi, o zahradu se starali oba bratři společně.
Spisovatel Karel Čapek obýval se svým otcem pravou část domu, levá připadla bratru Josefovi s rodinou, který si v podkroví zřídil malířský ateliér. Budova je obklopena zástavbou navrženou architektem Josefem Kalousem. U Karla Čapka se scházeli legendární pátečníci. V září 2013 schválilo zastupitelstvo Prahy 10 odkup poloviny dvojvily, která patřila Karlu Čapkovi, za 44 milionů korun od současného majitele, prasynovce Olgy Scheinpflugové, Čapkovy manželky.
