Díky tomu jde o jeden z mála českých hradů, k němuž se pohodlně dostanete na lodi. Plavidlo můžete použít vlastní, případně využijte některou z pravidelných plavebních linek, které od jara do podzimu křižují většinu přehrad Vltavské kaskády.
Hrad Zvíkov je dílem stejné stavební huti, které budovala hrad, kamenný most a farní kostel v nedalekém Písku. Stavebníci svému řemeslu očividně rozuměli, protože jejich díla přečkala celá staletí, a písecký most je dokonce nejstarší stavbou svého druhu v Česku. Dnes sice hradby Zvíkova omývají vody Orlické přehrady, přesto představuje jeden z nejlépe dochovaných královských hradů z doby posledních Přemyslovců.
Při prohlídce, která je volná a bez průvodce, můžete obdivovat mimořádně půvabné nádvoří s ambity a arkádami i náznakově instalované prostory Rytířského sálu, přípravny jídel, Svatební síně a dalších místností. Podíváte se i do středověkých sklepení a do kaple sv. Václava s nástěnnými malbami z konce 15. století a s oltářem Mistra zvíkovského Oplakávání, která patří k nejkrásnějším raně gotickým interiérům u nás.
Hlízovou věž obestírají malá i velká překvapení, například porůznu se vyskytující a dodnes dobře patrné znaky nepředstavují tajemná poselství psaná runovým písmem, ale jde o kamenické značky, které používala již zmíněná stavební huť.
Na Zvíkově rád pobýval i císař Karel IV. Než byl dostavěn hrad Karlštejn, byly české korunovační klenoty uloženy právě tady. Traduje se, že je ukrývali právě v Hlízové věži.
Během letních prázdnin se na hradě konají divadelní a šermířská vystoupení, výstavy a koncerty.
Seznamte se se Zvíkovským raráškem
Zvíkov se stal dějištěm veselohry Ladislava Stroupežnického Zvíkovský rarášek, jež se kdysi hrávala v působivých kulisách hradního nádvoří. Název je odvozen od místního mírně poťouchlého strašidla, které v podobě pidimužíka, krkavce, černého kocoura nebo psa s ohnivýma očima děsívalo hosty nocující na hradě. Rarášek se pokaždé objevoval kolem půlnoci a nejstarší zmínky o něm pocházejí zřejmě z roku 1579. Tehdy se mu nelíbili zedníci, kteří opravovali Hlízovou věž, a z hradu je vyhnal. Svědčí o tom nápis na vnější zdi hradního paláce vpravo od brány, v němž stavitel Jan Antonín Vlach z Milevska informuje o opravách omítek, ale kromě toho dodává: „… K pomuž pondělí na auterý před narození Panny Marie v noci věřte jistě p. m. Pokušení jsem měl od zlého ducha takové, že mocí pode mnou tažen, tak hrubě užasl, až sem ven z komory utéci musel. Pán Bůh všemohoucí račiž nás sám všechny od takového ducha ostříhati. Amen.“
