1. Která kočka je největší?
Kočičími obry jsou asijští tygři, kteří můžou vážit až 360 kilogramů. Z nich největší je tygr ussurijský (též známý jako tygr sibiřský), po medvědu kodiakovi a ledním medvědovi třetí největší suchozemská šelma vůbec. Mezi nejmenší kočkovité šelmy patří africká kočka černonohá a asijská kočka cejlonská, které neváží ani kilo a půl.
2. Proč kočkám svítí oči?
Pokusy na domácích kočkách – a vědci jsou přesvědčeni, že výsledky platí i na kočky divoké – prokázaly, že kočičí oko je na modrou část barevného spektra až šestkrát citlivější než oko lidské. Kočičí oko se také ve tmě adaptuje rychleji než naše oko. Kočka má za sítnicí vrstvu buněk, které velmi účinně zachycují i nepatrné světlo a odrážejí je. Právě tato vrstva, zvaná tapetum lucidum, způsobuje, že kočičí oči září, když na ně ve tmě dopadne světlo.
Zornice, jíž do kočičího oka vstupuje světlo, je kompromisem mezi potřebou nočního a denního vidění. Obecně platí, že velké kočky mají zorničky kulaté a malé kočky protáhlé a štěrbinovité (jako kočka domácí). Štěrbinovitá zornice se rozšiřuje a zužuje.
3. Které kočky umějí plavat?
Zoologové se domnívají, že pít není pro kočky tak důležité jako pro jiné savce – čerstvé maso jim poskytuje dostatek tekutin. Ovšem mnohým kočkám je voda zdrojem potravy. Americké kočky jaguár i jaguarundi loví podél řek. Jaguár žere želvy a někdy si troufne i na dvouapůlmetrového aligátora, kterému zláme vaz a rozpárá kůži.
V případě nutnosti kočky plavat dovedou, ale jednotlivé druhy se rozhodně plaveckými schopnostmi i zájmem o plavání dost liší. Například lvi se namáčejí velmi neradi. Naproti tomu tygři plavou rádi a kořist často pronásledují i ve vodě. Ve vodě si také hrají a horké dny tráví ponořeni až po krk.
4. Jak dobře šplhají kočky po stromech?
Malé kočky jsou většinou vynikajícími lezci. Asijský levhart obláčkový loví v korunách stromů a po kmeni sbíhá hlavou napřed. Stejným akrobatem je i jihoamerický ocelot stromový, který z kmene sbíhá také hlavou napřed ve spirálách, případně rovnou skočí z výšky na zem. Obě tyto kočky se klidně zavěsí z větve a přidržují se při tom drápy jediné tlapy.
I velké kočky šplhají na stromy. Pomocí ostrých drápů někdy africký lev vyleze až šest metrů vysoko. Džungloví tygři byli pozorováni skoro v téže výšce. Žádná z velkých koček se však ani zdaleka nevyrovná lezeckým schopnostem levharta. Jeden šedesátikilový levhart vytáhl na strom devadesátikilové žirafí mládě; tam měl kořist hezky v bezpečí a hodoval na ní několik dní.
5. Jak se ze šelmy stane lidožrout?
Lev, tygr, jaguár i levhart mají pověst lidožroutů. Prakticky ve všech sledovaných případech se velká kočkovitá šelma stala lidožroutem z jedné ze tří následujících příčin – někteří jedinci byli staří či zranění a nedokázali si ulovit svou obvyklou kořist; zcela výjimečně pak kočky začaly lovit lidi, když panoval kritický nedostatek potravy; ve třetím případě se to mláďata naučila od své matky. Důvody jsou tedy různé, ale člověk v žádném případě není přirozenou kořistí velkých koček.
Zdroj: Wikipedia
