Nejdříve několik nezbytných dat a historických reálií. Eratosthenés z Kyrény se narodil někdy mezi léty 276-272 před naším letopočtem. Kyréna byla již tehdy starou řeckou osadou, na severním pobřeží Afriky. Dnes bychom ji našli v Libyi. Něco zde nesouhlasí, že? Alexandrie je v Egyptě a helénský svět? Řecký faraon? Vysvětlení je jednoduché. Když zemřel Alexandr Makedonský, (323 př. n. l.) jeho gigantickou říši si tehdy rozdělili jeho čtyři generálové. Jeden z nich se jmenoval Ptolemaios a založil dynastii, která v Egyptě panovala až do královny Kleopatry. Tento vědec žil i v době, kdy Ptolemaios III. byl na syrském tažení a obětovaná kštice vlasů, jeho ženy Bereniké, zmizela z chrámu. Zemřel v roce 194 př. n. l.
Pokud vás zaujala přezdívka pětibojař, tak na ní také není nic divného. V době, kdy se tento příběh odehrává, byly olympijské hry již více než pět století součástí života antického světa. Žertující vědci tehdy netušili, že za dalších pět století budou tyto hry, jako pohanský svátek, zakázány křesťanskými fanatiky. Eratosthenés si vysloužil i přezdívku beta, jako upozornění na fakt, že sice pracuje v mnoha oborech, ale v žádném nevynikne. V jednom však přesto vynikl a dostal se do učebnic astronomie jako vědec, který stanovil rozměry naší planety s udivující přesností.
Nyní maličko odbočíme. To, že je náš svět kulatý, věděli lidé tisíce let před Koperníkem i Keplerem. Zde problém nebyl. Dokonce i středověk, který je často líčen jako období tmářství a celkového vědeckého úpadku, se tomuto faktu nevzpíral. Každý student univerzity věděl, že Země je kulatá a nebyl za to z univerzity ani vyloučen, ani upálen. Dokonce i Galileo, symbol boje za vědeckou pravdu, nebyl nucen na tomto faktu něco odvolávat. Zavrhnout musel heliocentrický systém. Tady bylo jádro sporu. Už od starověku. Nebyl to problém astronomický, ale filozofický. Stanovení řádu světa a člověka. Na konci devatenáctého století se církev ocitla v palbě kritiků, kteří si vyzobali z historie jenom názory opravdu tupé a směšné, aby mohli církev předhodit jako obětního beránka, na oltář vědecké pravdy. Jaroslav Hašek dokonce nechává faráře, který z kazatelny křičí, že protinožci a Austrálie neexistuje, odvézt do blázince. Ale nyní zpět do starověku.
Eratosthenés se rozhodl určit velikost naší planety měřením délky slunečního stínu, v době letního slunovratu. Měl k dispozici znalosti babylonských i řeckých astronomů a věděl, že o letním slunovratu je obratník Raka i Kozoroha nejzazší bod, ve kterém slunce stojí přesně v nadhlavníku. Obratník Raka prochází Egyptem, ale téměř na jeho opačném konci. Nezbylo než si najmout loď, a vyrazit proti proudu Nilu, do osm set kilometrů vzdálené Syeny, což je dnešní město Asuán. Druhé měření uskutečnil o rok později v Alexandrii, kde se projevila odchylka o něco více než sedm stupňů. Protože znal vzdálenost mezi oběma městy, řešení už bylo snadné. Nyní však musíme pana Eratosthéna maličko poopravit. Obratník Raka neprochází Syenou, nebo chcete-li Asuánem, nýbrž leží o nějakých sto kilometrů jižněji. Alexandrie neleží na stejném poledníku jako Syena, ale o tři stupně západněji. Problém je také v tom, že Eratosthenés měl k dispozici sedm možností délkové míry, které se říkalo stadium. Nicméně to nic nemění na faktu, že výpočty tohoto pětibojaře platí dodnes.
