Relativně nejsnadnější se převáží dětičky úplně nejmenší, zhruba do té doby, než začnou lézt a chodit. Pokud v autě jezdí od narození, nepřipadá jim tato situace nijak nestandardní a nakonec většinu času prospí. Dohlédnout je třeba na to, aby se co nejméně měnil jejich denní režim a ostatní zvyklosti. Problém může paradoxně nastat v okamžiku, kdy miminko negativně reaguje na nové prostředí v cíli cesty. Pomůže mu, když s ním cestují jeho důvěrně známé věci (polštářek, deka, hračka).
Čím starší, tím lepší
Naopak největší problémy bývají hned s tou následující věkovou kategorií tak do 4 – 5 let, jejichž potřeba rozvíjet pohybové schopnosti a zkoumat okolí se s jízdou v autě zásadně neslučuje.
Ten, kdo o dítě většinu času běžně pečuje, by měl dopředu vypozorovat, jaké hračky ho bezpečně zabaví. Určitě se vyplatí vyčlenit jim zvláštní tašku (a ji nezapomenout doma). Později se hodí i během dovolené. Lze také zvážit noční přesun, který dítě prospí.
S dětmi řekněme od pěti let a staršími už bude úplně jiné pořízení. Obecně se sice doporučují k jejich zabavení takové aktivity jako zpěv, slovní fotbal, dávání hádanek a další podobné činnosti, záleží však na řidiči, zda mu nebude tento ruch v autě přece jen vadit.
Technika pomůže
Vymyslet lze i tišší kratochvíle, počítat třeba, kolik projede v protisměru kamionů nebo červených aut, eventuelně soutěž, na které straně silnice se objeví víc zvířat či cokoliv jiného. Můžete také zvážit pořízení nějaké nové hračky „na cestu“ a vypsat postupové a cílové prémie.
Nezapomeňte ani na moderní techniku, tedy pokud nevydává zvuky vedoucí do deseti minut k zešílení, případně je vybavena sluchátky. Elektronické hry, mp3, mobil, DVD přehrávač nebo notebook s hrami – tolik radostí pro děti a klidu pro ostatní! Jenom nenechat doma nabíječku.
Pasivní zábavu může vystřídat aktivní, třeba sledování cesty na mapě, v kreativnější podobě její překreslení na papír, odškrtávání a doplňování o další údaje jako je počet ujetých kilometrů, různé zajímavosti po cestě a podobně. Kromě obvyklých přestávek typu „benzínka-kafe-WC“ můžete i cestu samotnou organizovat jako poznávací, třebaže potrvá o něco déle. Kolik zajímavých míst míjíme bez povšimnutí jen proto, abychom už už byli na místě.
Děti žijí v přítomnosti
Než potomstvo seřvete na tři doby, protože přes vaši veškerou snahu skutečně strašně zlobí, připomeňte si, že až přibližně do devíti let žije hlavně v přítomnosti. Vyhlídka na nastávající krásnou dovolenou u moře pro ně tedy představuje podstatně menší motivaci k přežití únavné cesty než pro dospělého a rozhodně nejde z jejich strany třeba o projev nevděku.
Pozor na cukr!
Nakonec ještě jeden méně známý tip na závěr. Potraviny a nápoje s vysokým glykemickým indexem, tedy hlavně cukrovinky, zmrzliny, zákusky a různé sladké limonády, způsobují prudké kolísání hladiny cukru v krvi. Při jejím poklesu se může u některých dětí i dospělých objevit jinak nevysvětlitelná podrážděnost. Zkuste třeba pro jednou občerstvení tohoto druhu vynechat a třeba pocestujete ve větší pohodě než obvykle.
