Divadelní, televizní i filmová herečka a moderátorka Bára Fišerová mohla být baletkou, ale když se zblízka setkala s činohrou, vyhrálo divadlo na plné čáře. Díky filmu a zahraničím produkcím na place potkává mezinárodní i hollywoodské hvězdy, jako jsou Gérard Depardieu nebo Sally Hawkins. Setkání s legendami si však užívá i v českém ranku, a to mimo jiné díky pořadu Dobrý večer s A11, který uvádí spolu s Pepou Melenem každé úterý a čtvrtek v televizi A11. Jakých setkání si Bára cení nejvíc a koho by ještě ráda potkala? Nejen to vám prozradí v následujících řádcích rozhovoru.
Báro, ty jsi původně toužila být baletkou, že? Jak jsi se dostala k herecké profesi?
To je pravda, být baletkou jsem mohla, ale v mých šesti letech, když jsem s baletem začala, jsem už chtěla být také herečkou. Věděla jsem, že balet je nádherný, ale končí tak v 25 letech, že bych šla do důchodu, snad i do invalidního, velice brzy. A navíc už jsem tíhla i k činohře… I když mě balet a pohyb strašně bavily. Měli jsme přípravku Národního divadla ve Smetanově divadle, bylo to spojené; balet, činohra a opera. Vždycky, když skončila baletní hodina, utíkala jsem vedle do sálu, kde zkoušeli činohru. Tenkrát to byl Hamlet, František Němec se Zorkou Jandovou. Už mě tam znali, tak mě pustili, abych se potichu dívala. Byla jsem úplně unešená a okouzlená a věděla, že chci stát na divadelních prknech a hrát hlavně činohru.
V těch šesti letech byl balet asi spíš volba rodičů, ne?
Ani ne. Já jsem chtěla být původně baletkou, ale ta činohra v divadle mě okouzlila.
Dnes ale nejsi herečka jenom divadelní, ale také filmová. Zajímá mě tvá spolupráce na natáčení filmu Jeden život o životě Nicholase Wintona, kterého ztvárnil Oscary ověnčený herec Anthony Hopkins. Potkala jsi se s ním na place při natáčení?
Bohužel ne. Anthony hraje Nicholase staršího, a já se setkala na place jen s jeho mladším provedením v podání herce Johnnyho Flynna. Ale byl skvělý a rozhodně také nebyl k zahození (smích)! My, čeští herci, jsme měli jen malé epizodky, hráli jsme rodiče, kteří se loučí se svými dětmi na nádraží. Takže ty scény filmem proběhnou velmi rychle, ale natáčení jsem si užila. Hodně točím koprodukční filmy, protože mě to opravdu baví. Díky tomu jsem se takhle při práci setkala třeba s Gérardem Depardieu nebo Toby Jonesem. Největší zážitek jsem si ale odnesla z natáčení s herečkou Sally Howkins, která byla za hlavní roli ve filmu Tváře vody nominovaná na Oscara. Já se s ní setkala rok na to v Praze při natáčení vánoční pohádky Chlapec, kterému říkají Vánoce. S tou jsem si opravdu povídala jak s parťákem, bylo to skvělé.
Daleko častěji než s třeba s Gérerdem Depardieu, se ale setkáváš se svým kolegou a parťákem Pepou Melenem. Společně moderujete pořad Dobrý večer s A11, show, kterou vysílá každý všední den nová česká televize A11. Jaká je spolupráce s ním?
Za Pepu jsem šťastná. Bylo to setkání, které mi udělalo velkou radost. Znala jsem ho, coby dítě díky jeho písničce Né, pětku né. Ale dospělého ne. Nikdy jsem neměla to štěstí ho jako moderátora potkat. Až díky Dobrému večeru. Naše první setkání bylo přes telefon. Bylo to hrozně rychlé, měli jsme hned začít natáčet první díl a vůbec se neznali a na osobní schůzku nebyl čas. Tak mi Pepa zavolal. Byl to videohovor ve chvíli, kdy jsem to vůbec nečekala, tak jsem byla ráda, že jsem byla alespoň trošku nalíčená, aby se nelekl.
Takže proběhl takový vzájemný casting?
Přesně tak. Vzájemná oťukávka toho, zda si budeme sedět a fungovat. Myslím, že to bylo jasné už na první dobou, že fungovat bude. Bylo to super a první setkání bylo skvělé. Je radost s ním moderovat.
Chemie funguje jak mezi tebou a Pepou, tak i mezi hosty, kteří se v pořadu Dobrý večer s A11 objevují. Který z nich tě nejvíce zaujal?
Jsem bohém, herečka, a tak mám ráda hosty z mé branže a ze šoubyznysu, takové ty legendy. Jedno ze setkání, na které budu vzpomínat hodně dlouho, bylo s Petrem Jandou z Olympicu. Samozřejmě jsem ho znala, ale nikdy jsem mu nebyla tak blízko a nemohla si s ním tak hezky popovídat. Pak třeba Michal Pavlíček, Kamil Střihavka… pro mě tyhle hudební a herecké legendy jsou těmi nejhezčími setkáními.
Koho bys ráda v Dobrému večeru s A11 potkala?
Ráda bych potkala z mého ranku, toho hereckého, paní Bohdalovou. Jsou osobnosti, na které by si člověk rád vytvořil vzácnou vzpomínku.
Pojďme se ještě vrátit k tvému herectví, tomu divadelnímu, které tě provází celým profesním životem. Kde tě mohou fanoušci vidět?
Jsem divadelní, filmová a televizní herečka, ale divadelní herečka jsem určitě nejvíc, vždycky jsem byla a divadlo mám nejraději. Diváci mě mohou potkat v Divadle Bez Hranic. Je to komorní divadelní scéna na pražské Křesomyslově ulici. Na repertoáru máme komedie, třeba už 10 sezón u nás diváci mohou vidět představení Sluha dvou pánů. Teď finišuji zkoušky francouzská komedie od Brigitte Massiot Každý jsme z jiného světa, kde máme s mým kolegou, hercem Ivanem Remtou hlavní role. Je to hra pro dva herce, což jsem ještě nikdy nehrála – premiéra bude v září. Moc se těším a ráda bych na představení pozvala všechny čtenáře!
Zmínily jsme tvé role v divadle i filmu. Co televize, vyjma A11, čeká tě něco v nejbližší době, co ti do života přinese další zajímavé setkání, na které se těšíš?
Na podzim mě čeká pilotní díl seriálu Petra Šámala a – doufejme – pak i dalších sedm dílů. Čeká mě také spolupráce se skvělou paní režisérkou Irenou Pavláskovou, se kterou jsem pracovala na filmu Fotograf a byla to práce krásná! Také se chystám na natáčení nového filmu Davida Laňky. Snad tedy bude podzim a konec roku 2024 pro mě krásně herecky pracovní.
Víš, co by mě zajímalo závěrem? Když pominu setkávání ve tvém profesním životě, co tvůj život osobní? Je někdo, za koho jsi ráda, že jsi se s ním ve svém životě potkala a že ti třeba taková zkušenost něco dala, co by tě jinak minulo? Jsi ten typ, co se třeba rychle seznamuje na dovolené a ty známosti a kamarádství udržuje i po dovolené?
V osobním životě mám velké štěstí potkávat se s velkými osobnostmi z různých oborů, i když nejvíce s těmi z hereckého světa a světa showbyznysu, a to díky mé profesi. Moc vzpomínám na setkání s bratrem Woodyho Harelssona Davidem na karlovarském festivalu, kdy nás náhoda dala dohromady, protože jsme se ocitli na místech vedle sebe a oba bez partnerů, kteří stonali na pokojích a nechtěli jít na závěrečný ceremoniál, tak jsme celý večer do ranních hodin strávili spolu. Ale samozřejmě v mém osobním životě zanechali vzpomínky moji partneři, to samo by vydalo na celou knihu… Někdy mám pocit, že žiji jeden velký film. Trochu komedie, trochu smutku i tragédie, spousty neskutečných překvapení i kouzel, pádů i snových výšin. I přesto, že jsem se stále sama nestala maminkou, a možná nikdy nestanu, přesto jsem šťastná a nejšťastnější za maminku svou, která je mým pokladem a já si vybrala tu nejlepší na světě!
Zdroj: autorský text
