Během Pražského povstání shořela část Staroměstské radnice. Nejhorší byla zkáza městského archivu

9.5.2020
Fefík
Další fotky

Pátého května po 14. hodině nabraly boje mezi Němci a povstalci v okolí Staroměstské radnice na intenzitě, do Pařížské třídy vyjela před 15. hodinou tři německá obrněná vozidla. Tato vozidla však nesla tanková děla a kulomety a bylo je možné ničit pouze pancéřovými pěstmi, takže je povstalci považovali za tanky.
Od 15. hodiny, kdy se němečtí vojáci přivezení na Staroměstské náměstí autem neúspěšně pokusili obsadit Staroměstskou radnici, ostřelovali Němci Staroměstské náměstí a budovu radnice z Celetné ulice, dále z Pařížské ulice tankovým dělostřelectvem a přímo proti radničním budovám byl na Staroměstském náměstí nasazen jeden lehký obrněný vůz. Ostřelování tankovým dělostřelectvem trvalo až do 19.30 hodin.

Naštěstí pro nedostatečně vyzbrojené obránce radničních budov Němci během noci z 5. na 6. května nepodnikli na radniční budovy masivní útok těžkými zbraněmi, ovšem ani povstalci si vinou nedostatku pancéřových pěstí nemohli dovolit odvetný útok na obrněná vozidla, která zůstala v pohotovosti na začátku Pařížské třídy u Právnické fakulty.
Relativního klidu využil velitel radničních obránců poručík Kozel k dozásobení zbraněmi a střelivem. Během přepravy munice byli povstalci ostřelováni německým letadlem, které dokonce svrhlo menší bombu. Vchod byl soustavně ostřelován Němci, kteří stříleli z budovy spořitelny na rohu Staroměstského náměstí a Dlouhé třídy.
Přísun munice uvítali obránci Staroměstské radnice a magistrátních budov, protože teď mohli držet pod soustředěnou palbou Němce, kteří se po jednotlivcích a skupinách snažili proniknout na Staroměstské náměstí Pařížskou ulicí.
Intenzita bojů vzrostla dopoledne, kdy na radniční obránce střílel kulomet z Celetné ulice a ke kostelu sv. Mikuláše pronikl německý tank. Tankové dělo rozstřílelo vrata do radnice a pobořilo vršek barikády. Smrtelnému ohrožení obrany radnice učinil přítrž architekt Robert Konopa, který tank zasáhl pancéřovou pěstí. Dvěma členům německé osádky tanku se podařilo uprchnout

Staroměstská radnice se léty měnila. Podepsal se na ní ctižádostivý císařský rada, oheň i komunisti

V pondělí 7. května v 5 hodin ráno byla Staroměstská radnice napadena útokem čtyř lehkých a jednoho těžkého německého obrněného vozidla. Němci stříleli zápalnou municí. Na Staroměstské radnici vypukl požár, který však povstalci uhasili. Hořely i další domy v blízkosti radničních budov (např. Sixtův a Storchův dům na Staroměstském náměstí). Po útoku obrněných vozidel následoval útok německé pěchoty. Němci na krátkou chvíli pronikli do budovy radnice, ale byli buď postříleni, nebo vyhnáni ven připravenými četníky a dalšími obránci. Městský rozhlas volal o pomoc, žádal zejména o muže vyzbrojené pancéřovými pěstmi.

První požáry a pokračování bojových akcí přimělo podle některých svědectví obránce, aby se pokusili zachránit alespoň část historických památek a dokumentů z městského archivu jejich řetězovým stěhováním do méně poškozeného kostela sv. Mikuláše. Těchto záchranných prací se nezúčastnil bývalý pražský archivář profesor Václav Vojtíšek (byl okupanty penzionován, avšak po vypuknutí povstání se znovu ujal funkce), neboť 5. května v osm večer bylo jemu a dalším neozbrojeným magistrátním zaměstnancům doporučeno, aby šli domů.

Nacisté zapálili Staroměstskou radnici těsně před koncem války. Orloj málem skončil ve šrotu, poté ukazoval chybně hodiny

Večer 7. května zaútočilo na pozice povstalců německé letadlo a svrženou bombou poškodilo průčelí paláce Kinských. Letecký útok povzbudil bojovou morálku Němců a zapůsobil depresivně na obránce radničních budov, značně již znepokojené zprávou o koloně třiceti tanků u budovy právnické fakulty a o vjezdu pancéřových vozidel do Dlouhé třídy a do Celetné ulice. Za tísnivé situace, v níž se obránci radnice nacházeli, vysílal městský rozhlas nepřetržitě volání o pomoc a poručík Kozel odebral na velitelství Bartoš s naléhavou žádostí o pomoc. Velitelství Bartoš jim vyslalo na pomoc skupinu bojově zkušených, maximálně odvážných a obětavých partyzánů z Hořovic.
Staroměstská radnice byla již natolik poškozena střelbou a ohrožena okolními požáry, že představitelé a úředníci Národního výboru, kteří tam dosud setrvávali a využívali tamní telefonní ústřednu, museli budovu opustit. Pouze v jejím přízemí zůstali ozbrojení obránci.

Za časných ranních hodin 8. května zahájili Němci dosud nesilnější úder na Staroměstské náměstí za použití tanků a pěchoty. Německá obrněná vozidla prorazila barikády a kroužila po Staroměstském náměstí, od Husova pomníku střílelo na radniční budovy a celou jihozápadní stranu náměstí protiletadlové dělo zápalné granáty a propukaly další a další požáry na severní straně Staroměstského náměstí a v jeho okolí.

Zachránce orloje, Antonín Strnad. I díky němu středověké hodiny neskončily ve starém železe

Obránci radničního bloku budov za této situace zvažovali ústup. V podzemních chodbách a krytech radničních budov byl ovšem velmi vysoký počet raněných i čeští civilisté s dětmi, uprchlí z okolních domů. Po předchozích zprávách o masovém vraždění českých civilních obyvatel Němci např. Na Zelené lišce a Na Pražačce se obránci rozhodli setrvat za každou cenu a neponechat raněné a civilisty na pospas Němcům.

Na valící se obrněná vozidla povstalci útočili pancéřovými pěstmi.
V 16 hodin už Staroměstská radnice stála úplně v plamenech. Požár poškodil střechu a ochozy věže, ze které se zřítil i nejstarší pražský von z roku 1314 a rozbil se.
Pobořen byl gotický arkýř kaple (1381) i vnitřní zařízení a značně byl poškozen orloj, zvláště části běhu nebeských těles, a stroje.

Ohněm byla zničena celá severní a východní strana radnice i s velkou částí městského archivu. Požár zničil novogotické křídlo radnice natolik, že zůstaly stát jen obvodové zdi. (V roce 1947 se uskutečnila architektonická soutěž, která měla rozhodnout, co s obvodovými zdmi novogotického křídla udělat. Nakonec bylo rozhodnuto zdi strhnout a ponechat jen jedno krajní pole, které bylo nezbytné pro statické zajištění radniční věže.)

Ošuntělý bělovousý stařík s těžkým fotoaparátem v levé ruce – legendárního fotografa Josefa Sudka už v Praze nepotkáte. Jeho snímky ano

Škody byly znásobeny zkázou fondů Archivu hlavního města, uložených tehdy v masívních železných skříních v přízemí a prvním patře zničeného východního traktu i v dalších místech.
Shořelo 82 rukopisů městských trhových knih od roku 1400 do roku 1750, 12 kovových pečetidel od roku 1280 do roku 1784 (deset se jich náhodou v sutinách zachránilo), sbírka rytin, plánů zbořených městských domů od roku 1830, kreseb, tisíce unikátních fotografií, včetně negativů, byly zničeny pozůstalosti V. V. Tomka, Jaromíra Čelakovského, Josefa Emlera, Jana Heraina, Josefa Teigeho ad. a mnoho dalších dokumentů.
Oheň zničil i knihovnu se 70 tisíci mimořádně vzácnými knihami.

Otřesný je informativní přehled ztrát, který vypracoval ředitel archivu Václav Vojtíšek (1883 v Praze – 1974 tamtéž).
„Zkáza městského archivu, svědka minulosti, zdroje poznání a pravdy, chloubou města i národa, je nenahraditelná. Staroměstská radnice povstane z trosek českou prací a českým nadšením a přijdou nové slavné děje, avšak městský archív ponese strašnou ránu, která se nezacelí a na kterou budou žalovati pokoření po pokoleních.“

Poničena byla i část radničního bloku proti kostelu (především gotický dům čp. 19 U černé lišky, poškozen byl i kostel sv. Mikuláše, domy na Staroměstském námětí, na Malém náměstí (Richterův dům), skupiny domů v Pařížské i Celetné.

Barikády na severozápadě Prahy. Odhodlání i zbytečně zmarněné životy

Střelba v okolí Nové radnice a Nové úřední budovy utichla až kolem 18. hodiny. Nedlouho předtím, v situaci, která pro obránce hořících magistrátních budov byla kritická, dolehla k nim i k útočícím Němcům zpráva o podpisu protokolu mezi Českou národní radou a velitelem německé posádky v Praze gen. Rudolfem Toussaintem. Znamenal kapitulaci německých ozbrojených sil na území Prahy.
V 17.15 hodin se k Husovu pomníku na Staroměstském náměstí dostavili němečtí důstojníci a dojednali s velitelem četnické roty Richtrem, štábním strážmistrem Haškem a podporučíkem Arnoštem zastavení bojových akcí.
V té době již státní rozhlas ohlašoval kapitulaci Němců v Praze.
Neprodleně po zastavení palby zahájili hasiči a povstalci záchranné práce v hořící Staroměstské radnici a v okolních budovách.

Zatímco vynášeli z přízemí radnice zbytky městského archivu, které nestrávil oheň, Němci se dávali na spěšný ústup, neboť nechtěli padnout do zajetí blížících se jednotek Rudé armády.
Z trosek budov a ze zbytků barikád byla vyprošťována mrtvá těla povstalců i Němců a byla ukládána v blízkých chrámech a v portálu Nové radnice. Z ohořelých trámů Staroměstské radnice byl před ruinami orloje postaven hned po osvobození improvizovaný pomník padlým v podobě kříže.

„Bilance ztrát povstalců je v dokumentech uložených v Archivu hlavního města Prahy bohužel značně neúplná. Lékaři z radničních budov vystavili úmrtní listy 13 lidí, kteří na následky zranění zemřeli přímo v prostorách radničních budov, nebo v jejich nejbližším okolí. Dalších 72 mrtvých těl bojovníků ohledali po skončení bojů na Staroměstském náměstí a v okolních ulicích. Značné potíže byly s identifikací mnoha mrtvých těl, a to nejen proto, že těla byla výbuchy šrapnelů a pásy obrněných vozů roztrhána na kusy tak, že při odvozu k pohřbení je bylo třeba nakládat na vůz lopatou. Mezi mrtvými bylo také mnoho mužů, kteří se do bojů zapojili, aniž by byli členy nějaké organizované skupiny, a často o sobě neřekli více, než jen své křestní jméno.“

FOTO: Požár Staroměstské radnice

Požár Staroměstské radnice - 1 DSC08740Požár Staroměstské radnice - 2 DSC08731Požár Staroměstské radnice - 3 DSC08732Požár Staroměstské radnice - 4 DSC08733Požár Staroměstské radnice - 5 DSC08741
Další fotky
Požár Staroměstské radnice - 6 DSC08739Požár Staroměstské radnice - 7 DSC08738Požár Staroměstské radnice - 9 DSC08737Požár Staroměstské radnice - 9 GHMP sudekPožár Staroměstské radnice - 0 DSC08736

Zdroje: Oldřich Mahler: Po stopách Květnového povstání v Praze; Jiřina Hořejší, Petr Heřman: Praga caput regni, obé Staletá Praha XIX, 1989; Vojtěch Šustek: Pražské povstání květen 1945, boje o radniční budovy, AHMP



Nepřehlédněte