První spojení lyží a zbraní
Ačkoliv jsou lyže v dnešní době brány jako luxusní zboží a pořídit si vlastní nové běžky či lyže je poměrně nákladná záležitost, v minulosti byly lyže brány jako potřebný prostředek, který občas rozhodoval mezi životem a smrtí. Ve Skandinávii se lyžovalo, nebo spíše abychom byli přesnější běžkovalo od pradávna. Umožňovalo to lepší pohyb ve sněhu, pokud se lovci vydali na lov. Takže tady už můžeme vidět první spojení – lyže a zbraň.
Vznik prvního oddílu
O biatlonu jako takovém můžeme mluvit až kolem 18. století. A především se využíval ve vojenství. Každý vojenský výcvik především v severských zemích obsahoval střelbu na lyžích. Tak mohli vojáci bezpečně chránit své hranice. „Mateřskou zemí“ biatlonu je Norsko, kde vznikl i první biatlonový oddíl Trysil Rifle and Ski Club. Ovšem stále se to nebralo jako sport, nýbrž obranná složka. Ačkoliv používáme slovo biatlon, ještě se tomu tak v té době rozhodně neříkalo.
Na počátku 20. století se čím dál tím více zemí inspirovalo technikou lyže plus zbraň a velký průlom přišel v roce 1924, kdy se při Týdnu zimních sportů v Chamonix konal i závod vojenských hlídek. Vyhráli ho Švýcaři, ale dobře si vedla i čtvrtá čtveřice Československa. Ovšem nemyslete, že závod nebo spíše soutěž těchto speciálních vojenských hlídek probíhal jako dnes. Čtyři muži se společně vydali na trať dlouhou 25 až 30 kilometrů. V půli je prověřila střelba vleže. Za každou trefu svému týmu odečetli 30 vteřin.
Označení biatlonu jako oficiálního sportu
Biatlon se dostal i do Zimních olympijských her v letech 1928, 1936 a 1948. Mezi roky 1930 a 1941 se konalo rovněž Mistrovství světa. V biatlonu se řešil i malý konflikt, a byl dokonce zavrhnut v Zimních olympijských hrách, protože šlo výhradně o vojenský sport. Našel si ale svou cestu zpátky a na návrh švédského generálního sekretáře Svena Thofelta se konečně začalo užívat označení biatlon. Zároveň v roce 1956 byla přijata i pravidla.
Ženy a malorážka
O slovo v biatlonu se začaly hlásit i ženy a proto například v Jáchymově se uskutečnilo první klání žen. Na Olympijské hry si ženy musely počkat až do roku 1992. Nebýt Zdeňka Kašpera, československého biatlonisty, který prosadil malorážku, což v podstatě znamená prosazení zbraní menšího kalibru, ženy by se nikdy v biatlonu neprosadily.
Češi jsou obecně dobří ve sportech a značné množství medailí to jenom potvrzujeme. Proto doufáme, že se naší české biatlonové reprezentaci bude dařit i nadále.
