Před komunálními volbami v Brně řeší lídři kandidujících stran krach nového územního plánu Brna. Zda stavět multifunkční sportovní halu u výstaviště a jak dál s drahými energiemi.
Brno má územní plán – dokument určující, kde se mohou stavět bytové domy, školy či kde má zůstat nezastavitelná plocha, z roku 1994. Nový měl být původně hotový do konce roku 2022, pro současnou koalici byl prioritou. „To, že je starý více než dvacet roků je ostuda. Podstatné body byly ale splněny,“ řekl Tomáš Skřička (lídr sdružení SPD, Trikolora, Moravané a nezávislí). Důvodem byly problémy, které město řeší se Státním pozemkovým ústavem, a výtky k návrhu. „Hrozilo, že by město přišlo o pozemky minimálně za dvě miliardy, což je nepřijatelné. Nový plán je třeba připravit tak, aby se proti němu nebouřily městské části,“ řekl náměstek primátorky Jiří Oliva (lídr ČSSD). Připomínky měli ale i lidé. „Byly tam významné výtky občanů, že se málo chrání veřejná zeleň, a že se příliš zahušťuje zástavba, je třeba jej znova otevřít a opravit,“ řekla Jana Drápalová (lídryně koalice Žít Brno a Zelení).
Místo schválení, zastupitelstvo vrátilo plán k přepracování. „Obsahoval tolik zásadních chyb, že by bylo ostudou ho schválit, proto jsme schválili šest přesných pokynů pro jeho dopracování,“ řekl René Černý (lídr ANO). Piráti v něm chtějí větší rozvoj městské dopravy. „Potřebujeme budovat město krátkých vzdáleností. Musíme stavět nové byty, aby měli lidé kde bydlet, nový územní plán to umožní,“ řekl Marek Lahoda (lídr Piráti).
Bez nového plánu se město nějakou dobu obejde. „Nebylo možné jej schválit s chybami, do té doby je možné postupovat formou změn územního plánu tak, aby byla možná výstavba i v místech, kde by to dnes nepřipadalo v úvahu,“ řekla primátorka Markéta Vaňková (lídryně koalice ODS a TOP09).
„Před volbami se z toho stalo politikum. Nebudou se moci stavět obchvaty městských částí a dva tisíce městských bytů,“ řekl primátorčin náměstek Petr Hladík (lídr KDU-ČSL), který jej měl na starosti. Faktem je, že až do hlasování měl územní plán plnou podporu vedení města. Dokončit jej tak bude muset nová koalice, lídři se na této nutnosti shodují, rozpor je jen v délce odhadu, jak dlouho by to mohlo trvat.
Arena Brno
I z vlajkové lodi městských investic se s postupem času stal ekonomický strašák. Z původních odhadů kolem 1,5 miliardy korun, se náklady na stavbu multifunkčního sportovního stánku vyšplhaly k sedmi miliardám korun. A to se zatím taktně nehovoří o úrocích, které se váží k čerpání kontokorentních úvěrů, na jeho stavbu. Lídři se shodují, že si halu město zaslouží, zda se ale postaví, je teď nejisté. „Pokud vyhodnotíme, že je dostatek finančních prostředků a neohrozí jiné projekty, budeme ji podporovat,“ řekla Vaňková. Podle Skřičky je třeba se podívat, kde se neuvěřitelně plýtvá. „Pokud budeme tlačit na zastupitele, aby získali příspěvky od státu, máme kde brát,“ řekl Skřička.
Převažuje ale striktně ekonomický pohled. „Potřebných staveb je mnohem víc, provoz bude město zatěžovat,“ řeka Drápalová s odkazem na růst cen energií. Lahoda i Černý se shodli, že je to projekt na lepší časy. Olivovi naopak vadí, že hala by nebyla pro děti. „Preferujeme stavby pro širokou veřejnosti i děti, jako takový je ideální projekt Anthropos,“ řekl. Hladík by preferoval investice do jiných projektů. „Pro nás je zásadní investice do lidí. Potřebujeme stavět bydlení, kterého je enormní nedostatek. To jsou pro nás zásadní rozvojové projekty,“ řekl Hladík.
Drahé energie
V posledních měsících město také řeší právě energie, situaci vyhrotila ruská invaze na Ukrajinu. Brno je při výrobě tepla z 80 procent závislé na ruském plynu. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) se proto vrátila k desítky let starému projektu na vznik horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany, což by Brnu výrazně pomohlo snížit závislost na plynu. Dalším opatřením je instalace třetího kotle v městské odpadové společnosti SAKO Brno a kotel na štěpku v teplárnách. „Energetická soběstačnost je nevětší výzvou následujících let,“ řekla Vaňková. Ostatní lídři navrhují i další řešení. Lahoda, aby si lidé mohli vyrábět elektřinu sami, a zapojit se do komunitní energetiky. Haldík by zavedl energetickou kancelář, kde by lidem s úsporami energií radili odborníci. Skřička navrhuje, aby Brno odebíralo plyn napřímo od poskytovatelů. Drápalová pak zřízení fondu na půjčky, aby si lidé mohli předfinancovat dotace od státu na snížení energetické náročnosti.
Černý navrhl adresnou pomoc lidem a městským firmám, kvůli zastropování cen energií vládou na příliš vysokých částkách. Podle Olivy by měli lidem pomáhat všechny instituce, které mohou. Sám navrhl jako úlevu lidem neuplatnění inflačních doložek u městských nájemních bytů, což už zastupitelstvo odsouhlasilo a připojují se další městské části.
Jan Štoll/ČTK
