Před sto dvaceti lety se narodila žena, která tvořila dokonalý protipól jednomu z největších českých spisovatelů všech dob. Její život provázely těžkosti od začátku až do konce, a tak není divu, že jí pod vlivem všemožných ran osudu jednoho dne prasklo srdce.
V pouhých osmi letech ztratila Olga maminku. Její otec, spisovatel Karel Scheinpflug, ji sice velmi miloval, ale ani on, ani její nová macecha si na láskyplné projevy příliš nepotrpěli. Olgu však vedl k vědění a literatuře a dokázal pochopit její lásku k divadlu. Jemu samotnému totiž rodiče kdysi zakázali vysněné studium filozofie a on proto dobře věděl, jaké to, když člověk nejde za svým snem.
Rozuměli si dokonale
V osmnácti letech nastoupila Scheinpflugová do Švandova divadla. Na jeho prknech zaujala vycházející spisovatelskou hvězdu Karla Čapka natolik, že si na ni jednoho večera po představení počkal a od té doby ji už doprovázel domů pravidelně. Nutno tedy dodat, že k tomu našel odvahu až po desátém představení, v němž hrála, které zhlédl.
Ačkoliv se mu ohromně líbila, poněkud se ostýchal. Trpěl Bechtěrovovou chorobou, závažným revmatickým onemocněním, kvůli kterému se nad ním neustále vznášela hrozba invalidního vozíku. Navíc mu jeho dominantní matka neustále opakovala, že si domů nesmí přivést ani cikánku, ani herečku.
Srdci ovšem neporučíš, a tak se z nich brzy stala nerozlučná dvojice. Rozuměli si ve všem, v názorech na umění, na politiku i na život. A měli si pořád co říct – i když se vídali téměř denně, stejně si ještě psali dlouhé dopisy.
Jako na houpačce
Přesto jejich vztah provázely problémy – Čapek si Olgu kvůli matce nechtěl vodit domů a také kvůli svému fyzickému hendikepu často propadal zoufalství a nabízel jí, ať si najde někoho mladšího a hlavně zdravého. Během jejich (ne)chození si Olga opravdu pořídila několik milenců, o kterých Čapek věděl, mimo jiné například Jana Masaryka. Když Olga otěhotněla, šla přes Čapkův odpor na potrat. Rozešel se s ní, ale ona se ze žalu pokusila o sebevraždu. Vrátil se k ní. Nemohli být spolu ani bez sebe.
Čapkovy chmury rozehnali až v roce 1934 lékaři, kteří mu oznámili, že se jeho nemoc zastavila. Krátce na to zemřela i jeho matka a Čapek konečně požádal Scheinpflugovou o ruku. Jejich svatba v roce 1935 patřila k pražským společenským událostem roku.
Pouhé dva roky
Začali spolu žít ve dvojvile na Vinohradech spolu s Karlovým starším bratrem Josefem, slavným malířem. Jenže Evropou obcházelo strašidlo fašismu a Čapek, zapálený humanista, proti němu bojoval ze všech sil. Brzy se proto stal terčem českých stoupenců Hitlera, kteří na něj útočili v tisku, psali mu vulgární dopisy, rozbíjeli mu okna a na dveře mu malovali šibenici.
K psychickému vyčerpání způsobenému štvanicí fašistů se přidalo nachlazení, které následně přešlo do zánětu ledvin a zápalu plic, kterému v prosinci 1938 podlehl. Je dobře známo, že gestapo se ho chystalo zatknout jako jednoho z prvních českých vlastenců. Scheinpflugová se pak kvůli Čapkovi stala obětním beránkem zvůle německého režimu – z Národního divadla, kde ztvárnila celkem na 130 rolí, ji vyhodili a později ji dokonce zakázali hrát divadlo úplně.
Ach, ty děti!
Do „Zlaté kapličky“ se vrátila až po válce v roce 1946 a setrvala zde až do své smrti o Velikonocích 1968. Ta ji zastihla během hostování v Divadle na Vinohradech v hlavní roli dramatu Matka. Autoru hry, svému zemřelému manželovi, sama prý dala k této hře námět. Během dopoledního vystoupení pro školy ji neukázněné chování dětí rozhněvalo natolik, že dostala infarkt a její prasklé srdce krátce na to dotlouklo naposledy.
