Pojmem extrémní počasí označujeme takové počasí, které je na místo a čas svého výskytu nezvyklé. Jedná se rovněž o počasí, které významně ovlivňuje náš každodenní život. V globálním měřítku považujeme za extrémní počasí záplavy, sněhové bouře, tornáda, hurikány či vlny horka způsobující sucha. Protože se naše Země otepluje, musíme počítat s více podobnými jevy. Tvrdí to alespoň někteří odborníci na klima.
„Není žádným překvapením, že se kvůli teplejšímu podnebí setkáváme se stále extrémnějšími jevy. Extrémní horko zvyšuje odpařování vody a způsobuje, že vegetace a půda vysychá rychleji. Vlny veder jsou proto často spojovány se suchem. Stoupající teplota ale zvyšuje i množství vodní páry ve vzduchu. Za každý jeden stupeň se množství zvýší zhruba o 7 %. Protože se atmosférická vodní pára v mracích mění na déšť, očekáváme, že s teplejším klimatem bude docházet i k silnějším srážkám. Existují silné pozorovací důkazy, že se tak již děje,“ uvedl klimatický vědec Walter Robinson ze Severokarolínské státní univerzity.
Zkapalňující se pára v mracích vydává teplo, které může být důsledkem extrémních bouří. „Toto ‚skryté‘ teplo je palivem pro mnoho typů bouří, jak tropických cyklón (hurikán), tak obyčejných a silných bouřek. Je proto pravděpodobné, že jak se bude klima měnit, bude docházet i ke stále prudším bouřím. Zdá se, že momentálně například sílí tropické cyklóny,“ pokračuje Robinson.
Jak ovšem dodává klimatolog Michael Werner z kalifornské laboratoře Lawrence Berkeley National Laboratory, je těžké určit, zda globální oteplování zvyšuje i riziko výskytu tornád. Vědci v této oblasti nedisponují dostatečnými data, a jen stěží proto mohou dojít k nějakému závěru. Menší tornáda, k nimž dochází mimo civilizaci, zůstávají mnohdy bez povšimnutí, a tak nelze přesně určit, ke kolika tornádům na určitém území ročně dochází.
V budoucích letech by naopak mělo ubývat extrémních mrazů a sněhových bouří.
Zdroj: Science Alert
