Možnosti jak zhodnocovat úspory prostřednictvím termínovaných vkladů či na spořících účtech zná u nás alespoň trochu každý. Na trhu jsou ale i další příležitosti, které často pozornosti lidí unikají, byť mohou přinášet atraktivní výnosy. Jedním z nich jsou státní pokladniční poukázky, které byly donedávna dostupné jen movitějším investorům s možností investovat v řádech milionů. Nyní se však přístup k nim otevírá i těm drobnějším střadatelům. Jak tento nástroj funguje, vysvětluje hlavní ekonom BH Securities, Štěpán Křeček.
Pokladniční poukázky mnoho lidí vůbec nezná. Možná je ani nenapadne, že by nějak mohly souviset s možností do nich investovat. Můžete vysvětlit, o jaký finanční instrument vlastně jde?
Státní pokladniční poukázku můžeme vnímat jako krátkodobý státní dluhopis se splatností do jednoho roku, který umožňuje státu, aby si rychle půjčil peníze. To znamená, že stát je zde v pozici emitenta, který vydá pokladniční poukázky. Respektive je vydává přímo Ministerstvo financí a slouží ke krytí státního deficitu.
Komu je takový nástroj dostupný? Vzhledem k tomu, že jsou pokladniční poukázky mezi veřejností spíše neznámým pojmem, nebude to nejspíš investiční nástroj dostupný pro běžného, drobného investora. Je to tak?
Donedávna tomu tak bylo, dnes už je ale situace jiná. Faktem je, že klientem jsou často samotné banky, které pokladniční poukázky nakupují v řádech stamilionů, a to buď samy pro sebe, nebo pro své nejbohatší klienty. Obvykle se nákupy umožňovaly jen klientům s kapitálem převyšujícím 10 milionů korun. Dnes se však cesta otevřela i drobným střadatelům.
V čem se vlastně liší pokladniční poukázka od dluhopisu? Ten princip se zdá být podobný.
Odlišnost je především ve splatnosti, kterou je třeba dodržet. U dluhopisů to zpravidla bývá od jednoho roku výše. Mezi oblíbené patří dluhopisy se splatností tři až pět let, ale mohou mít i delší splatnost. Problém by mohl nastat v okamžiku, kdy by někdo chtěl peníze dříve. V takovém případě totiž musí požádat emitenta, zda je ochotný dluhopis vykoupit zpět dříve, než je dohodnutá splatnost, nebo se pokusit prodat ho někomu jinému. Každopádně to není jednoduchá cesta.
Jakého výnosu mohou „pokladničky“ dosahovat a jak rychle dostanou investoři své peníze zpět?
Pro rok 2023 očekáváme čistý výnos ve výši 6,15 procenta. V případě zpětného odkupu pak garantujeme, že klient má peníze na svém účtu do 60 dní.
Pro koho jsou tedy pokladniční poukázky vhodné?
Jelikož pokladniční poukázky vydává stát, je to instrument určený zejména pro konzervativní investory. Je vhodný i pro někoho, kdo nechce mít peníze vázány na delší dobu v dluhopisech, nebo chce mít likvidní peníze. Určitě bych ho doporučil také někomu, komu není jedno, že mu jeho peníze požírá inflace a chce mít bezpečný a státem garantovaný investiční nástroj.
Riziko tak u tohoto investičního nástroje považujete za nízké?
Pokladniční poukázky můžeme v dnešní době považovat prakticky za bezrizikové. Aby byla výplata peněz nějakým způsobem ohrožena, musel by zkrachovat stát, a to rozhodně neočekávám.
Můžete více přiblížit, jak se drobnější investoři mohou k pokladničním poukázkám dostat? Jak a kde je mohou nakoupit?
My, jako obchodník s cennými papíry, umožňujeme investovat prostřednictvím nové investiční strategie, která je založena na nákupu pokladničních poukázek. Nová strategie v rámci BHS Asset Managementu nese název CZK Úrokové portfolio a jejím prostřednictvím umožňujeme nákup pokladničních poukázek právě i menším investorům. Podrobnosti k nalezení na: vicnezterminak.cz.
Jak je stanovená spodní hranice, kolik zájemce minimálně musí investovat?
Do CZK Úrokového portfolia lze investovat od 100 tisíc korun a neplatí se žádné vstupní poplatky. Investice je možné provádět pouze v českých korunách. To proto, aby neexistovalo žádné kurzové riziko. Při správě portfolií není využíváno algoritmického obchodování a veškeré operace budou prováděny vždy osobně a zkušenými portfolio manažery.
Výnosu kolem 6 procent lze v současné době dosáhnout i na spořicích účtech. Jaký argument by ve prospěch pokladničních poukázek mohl hovořit v tomto případě?
V případě spořícího účtu nedosáhne investor takového zhodnocení jako u pokladničních poukázek. U úroků na spořících účtech, ale i termínovaných vkladech totiž banka musí ještě provést srážkovou daň ve výši 15 procent. Když se na to tedy podíváte čistě matematicky, tak v případě úroku na spořícím účtu ve výši 6,15 procenta, což je náš očekávaný výnos u pokladničních poukázek, by čistý výnos očištěný o srážkovou daň činil pouze 5,23 procenta. Oproti tomu pokladniční poukázky od roku 2021 nepodléhají 15procentní srážkové dani, což je činí atraktivnějšími. Investor by v popsaném příkladě dostal celý výnos ve výši 6,15 procenta.
Dá se očekávat, že výnos z pokladničních poukázek bude stoupat nebo naopak klesat? Jaký očekáváte vývoj do budoucna?
Domnívám se, že po většinu roku 2023 bude Česká národní banka provádět jen minimální změny v nastavení výše úrokových sazeb, výraznější snížení úrokových sazeb předpokládám až v roce 2024. Na svém posledním měnově politickém zasedání koncem března ČNB výši úrokových sazeb nezměnila. Proto očekávám, že i výnos z pokladničních poukázek bude po většinu letošního roku podobný předpokládanému výnosu 6,15 procenta.
Ing. Štěpán Křeček, MBA
Aktuálně patří mezi nejcitovanější české ekonomy. Pracuje na pozici hlavního ekonoma u obchodníka s cennými papíry BH Securities a.s. Ve firmě odpovídá za tvorbu makroekonomických analýz a strategických podkladů. Je rovněž autorem populárního podcastu Offline Štěpána Křečka, který si již poslechl více než jeden milion posluchačů. Věnuje se také komunikaci s veřejností a médii.
