Zavřená okna a nižší teplota v bytě vypadají jako jednoduchý způsob, jak na podzim ušetřit za vytápění. Pokud se ale současně zvýší vlhkost, může domácnost vytvořit ideální podmínky pro vznik plísní. Státní zdravotní ústav doporučuje držet relativní vlhkost přibližně mezi 45 a 55 procenty a teplotu okolo 20 až 22 stupňů. Plíseň navíc nemusí být dlouho vidět – může růst i ve stavebních konstrukcích nebo za nábytkem.
Začátek topné sezony přináší do řady domácností každoroční dilema. Větrat znamená na několik minut pustit ven vzduch, který jsme právě draze ohřáli, a lidé proto mají přirozenou tendenci nechávat okna zavřená. K tomu přidají o několik stupňů nižší teplotu a očekávají menší účet za energie. Úspora sama o sobě není problém, pokud ale domácnost přestane dostatečně větrat a vnitřní povrchy příliš vychladnou, může se na nich srážet vzdušná vlhkost.
Státní zdravotní ústav upozorňuje, že kombinace nižšího vytápění a omezeného větrání může podporovat množení plísní a bakterií. Jako optimální hodnotu pro obytné prostředí uvádí relativní vlhkost přibližně 45 až 55 procent a teplotu kolem 20 až 22 stupňů Celsia. Podstatná není jen hodnota na pokojovém teploměru. Důležité je zabránit časté nebo dlouhodobé kondenzaci vlhkosti na nejchladnějších površích bytu.
Rosení oken je varovný signál
Vodní kapky na spodní části okna po probuzení vypadají jako drobná nepříjemnost, mohou ale upozornit, že vzduch v místnosti obsahuje velké množství vlhkosti a chladné povrchy se dostávají pod rosný bod. Voda se pak nesráží jen na skle, kde ji snadno vidíme. Kondenzovat může také na chladných stěnách, v rozích místnosti, za velkou skříní přisunutou těsně ke zdi nebo na dalších špatně větraných místech.
Právě proto není plíseň vždy viditelná hned od začátku. SZÚ upozorňuje, že může být ukrytá i uvnitř souvrství stěn. Vnitřní prostředí budov přitom podle ústavu výrazně ovlivňuje zdraví, protože lidé v něm tráví velkou většinu svého času. K faktorům podporujícím růst plísní patří nevhodná kombinace teploty, vlhkosti a nedostatečného větrání.
Množství vodní páry přitom doma vytváříme neustále. Přispívá k němu vaření, sprchování, sušení prádla i samotné dýchání. V dobře větraném prostoru se přebytečná vlhkost odvádí ven. V těsně uzavřeném bytě s moderními okny může naopak zůstávat uvnitř.
Plíseň není pouze estetická skvrna
Černé nebo nazelenalé mapy v rohu pokoje bývají často vnímány hlavně jako problém vzhledu a úklidu. SZÚ ale upozorňuje, že plísně jsou mikroskopické houby, které při růstu uvolňují do vzduchu drobné spory. Viditelný výskyt plísně v interiéru je proto spojen se zvýšenou koncentrací těchto částic v ovzduší.
Zdravotní dopady nejsou u všech lidí stejné. Větší potíže mohou mít například alergici a další citlivé osoby. SZÚ spojuje plísně mimo jiné s alergickými a mykotickými onemocněními a doporučuje, aby se ve vnitřním prostředí člověka viditelné porosty plísní vůbec nevyskytovaly.
Jednorázové setření skvrny proto nemusí problém vyřešit, pokud zůstane samotná příčina. Jestliže se v rohu opakovaně sráží vlhkost kvůli studené zdi nebo v bytě dlouhodobě zůstává příliš vlhký vzduch, může se plíseň po povrchovém vyčištění znovu objevit. U závažnějšího nebo opakovaného výskytu je potřeba hledat také stavební problém, například tepelný most, zatékání či vzlínající vlhkost.
Krátce a intenzivně je lepší než téměř nevětrat
Obava z energetických ztrát při větrání je pochopitelná, řešením ale není několik měsíců téměř neotevřít okno. SZÚ doporučuje pravidelné rychlé a krátké větrání. Smyslem je vyměnit vlhký a vydýchaný vzduch, aniž by došlo k dlouhodobému prochlazování stavebních konstrukcí.
Prakticky proto bývá vhodnější otevřít okna naplno na kratší dobu než nechat jedno okno po dlouhé hodiny jen mírně pootevřené. Potřeba větrání se samozřejmě mění podle počtu lidí v místnosti, vaření, koupání, sušení prádla i venkovních podmínek. Jednoduchou pomůckou může být obyčejný vlhkoměr, který člověku ukáže, zda vlhkost dlouhodobě nestoupá.
Zvláštní pozornost se vyplatí věnovat ložnici po probuzení, koupelně po sprše a kuchyni po vaření. V těchto místnostech může vlhkost krátkodobě výrazně vzrůst a rychlé vyvětrání ji pomůže odvést dříve, než začne kondenzovat na chladných površích.
Skříň těsně u studené stěny může problém skrýt
Riziková jsou také místa, kde téměř neproudí vzduch. Velká šatní skříň postavená těsně před chladnou obvodovou stěnou může vytvořit prostor, do kterého se teplý vzduch z místnosti prakticky nedostane. Povrch za nábytkem zůstane chladnější a případný problém si obyvatelé všimnou až ve chvíli, kdy skříň odsunou.
Podobně se plísně objevují v rozích, u tepelných mostů nebo kolem ostění oken. Samotné zvýšení vytápění přitom nemusí vyřešit stavební závadu, stejně jako samotné větrání neodstraní například zatékání do stěny. Pokud se tedy plíseň vrací navzdory rozumné teplotě a větrání, je vhodné hledat její skutečný zdroj.
SZÚ zároveň upozorňuje, že význam větrání není omezen jen na vlhkost. Výměna vzduchu pomáhá snižovat koncentraci různých látek ve vnitřním prostředí a v období respiračních infekcí také koncentraci částic, kterými se mohou šířit některé viry.
Nejlevnější topení nemusí znamenat nejlevnější bydlení
Snížit doma teplotu o rozumnou hodnotu je legitimní způsob úspory. Problém vzniká, pokud se domácnost snaží šetřit tak intenzivně, že jsou povrchy dlouhodobě studené a současně se uvnitř hromadí vlhkost. Výsledkem pak mohou být nejen nepříjemné podmínky, ale také náklady na odstraňování plísně či řešení poškozených konstrukcí.
Na začátku podzimu se proto vyplatí sledovat tři věci současně: teplotu, vlhkost a pravidelnou výměnu vzduchu. Pokud se okna každé ráno silně rosí, v rozích vznikají tmavé tečky nebo vlhkoměr dlouhodobě ukazuje vysoké hodnoty, nejde jen o kosmetickou drobnost.
Úspora několika korun dosažená tím, že se celý den neotevře okno, se může v dlouhodobém měřítku velmi snadno prodražit.
Zdroje: SZÚ
