Příběh betlému je ještě starší, za ten první je považován betlém Františka z Assissi z 20. let 13. století. Ozdoby byly nejprve prosté, papírové řetězy, dřevěné a slaměné hvězdy, křížaly a perníčky. V 19.-20. století už to byly skleněné a korálkové i krajkové ozdoby, svíčky, konfety, prskavky a staniolové třásně a na vrcholu stromku betlémská hvězda. Od 60. let minulého století se již vyráběly pestré čokoládové figurky v pestrobarevných staniolech a vánoční kolekce plné plněných figurek a fondánových i želé kroužků. Od 80. let už byly ozdoby praktické umělohmotné a světélka elektronická blikající v různých světelných barevných variacích. Potom přišly do módy i umělé stromky, aby se ušetřila příroda.
Betlémy se staly v Čechách velkou tradicí, hlavně ty vyřezávané ze dřeva. Nejproslavenější je Třebechovický betlém. Vyrobili jej řezbáři Josef Probošt, Josef Kapucián a Josef Friml, kteří vytvořili 2000 firgurek a různých součástek. Chod betlému řídí ojedinělý mechanismus. Původně byl poháněný klikou, od roku 1935 jej oživuje elektrický stroj. Od roku 1999 je tento betlém národní kulturní památkou, za kterou se sjíždějí zájemci ze všech světových stran.
České Vánoce a Josef Lada
První vánoční stromek ozdobil v Praze, v Libeňském zámečku, v roce 1812 ředitel Stavovského divadla Jan Karl Liebich. České Vánoce se neobejdou bez ozdobeného smrčku, borovice, jesliček, dárků, barborky, kapra, houbového kuby, vánočky, cukroví i vonící purpury. České Vánoce, to je Štědrý den, Boží hod, Nový rok i den Tříkrálový. Vánoce proslavil v Čechách malíř Josef Lada, ovšem ty prosté, krásné, zasněžené.
Josef Lada se inspiroval kresbami Mikoláše Alše a vytvořil si velmi originální výtvarný styl. Jeho rukopis poznáte hned, říkají výtvarní kritici, kteří nazvali fluidum jeho kreseb a obrazů „zemitou rustikální lyrikou“. Napsal a namaloval spoustu knížek pro děti. Jeho obrázky se dostaly na vánoční pohlednice. Ladovy „bílé Vánoce“ se staly pojmem. Jsou to Ladovy rodné Hrusice jeho mládí. Jeho rodná víska už takto nevypadá, z původních chalup jsou zde jen tři, z brusliště je požární nádrž. A přece něco zůstalo, na jedné ze zahrad je pohádkový chlívek kozlíka Bobše. Také zimy už nejsou tak bílé, jak je Lada v Hrusicích v letech 1887-1895 skutečně zažil, s bílou pokrývkou až 60 dnů. Dle výpočtů meteorologů byly takové Vánoce před 9 lety, 50 cm sněhu v nížinách, 140 cm na horách. Pokud jde o Vánoce, působí i vánoční obleva, která ale není neobvyklým jevem a říká to i lidová pranostika: „na Adama a Evu čekej oblevu.“
Podívejme se k sousedům i protinožcům
Anglické Vánoce se neobejdou bez velkých červených punčoch nad krby, jmelí a krocana. Francouzské jsou nemyslitelné bez karnevalu, krocana, kaštanů a pudingu. Italové si potrpí na betlém a vánoční chléb. Pro Němce znamenají Vánoce adventní trhy s vánoční pyramidou, punčem a marcipánem. Skandinávské se slaví už od poloviny prosince. Ruské naopak až na Nový rok sibiřskou jedličkou, Dědou Mrázem, Sněhurečkou a švestkovým nákypem. Američané nelitují peněz na velkolepou výzdobu, scházejí se s přáteli a věnují se charitě. Japonci si libují ve světelných show. Australané slaví v létě a když se věnují charitě, nezapomenou na klokany.
Vídeňáci mají v pořádání adventních stromů grif, pořádají je už od roku 1298. Mnichované se u stromu ohřejí pověstným svařákem. Ani advent v Berlíně s vyhlášeným punčovým grogem nechce být vzadu, Bruselané si vychutnávají belgické pralinky a kolotoč, plac ozařuje pravidelná světelná show. V Kodani mívají o Vánocích kolotočů rovnou 27. A co teprve Štrasburg či Paříž, tady opravdu musí pro vánoční atmosféru pod Eiffelovou věží něco podniknout. Mají zde velké kluziště na bruslení, obří kolo pro dospěláky a pro děti zpívající karusely, které se celý den otáčejí…
