První historicky doložené průvody masek pocházejí z období starého Říma. Jeden konkrétní den, kdy se masky prezentovaly na veřejnosti a hodovalo se až do padnutí, nazývali Římané carnival. Celému období, kdy se oslavoval konec zimy a začátek nového roku, říkali carniprivium. Dnes jsou obě tato slova shodně vykládána ve významu odebrání či opuštění masa a odkazují ke křesťanskému půstu. Podle jiného výkladu však slovo „karneval“ znamená pravý opak – účastníci karnevalu se doslova cpou masem, aby z něj získali maximální možný prospěch před nadcházejícím obdobím končící zimy, kdy loňské zásoby pomalu docházejí.
V pohanských dobách maškary připomínaly, že ve zlomovém období mezi zimou a létem se svět živých prolíná se světem mrtvých, který symbolizovaly právě masky. Proto se také zřejmě směly chovat zcela nevázaně (vždyť nejsou z tohoto světa) a byla jim přisuzována i jistá nadpřirozená moc, především schopnost zajistit plodnost polí, dobytka a nakonec snad i lidí.
Křesťané si stejně jako mnoho dalších přisvojili i tento původně pohanský obyčej. Se značnou dávkou vynalézavosti ho ukotvili mezi svátek Tří králů (6. ledna), kdy začíná masopustní období, a tzv. Popeleční středu, která nastává 40 dnů před Velikonocemi, tedy každý rok různě. Období masopustu končí právě oním „masopustem“, jak ho ve velmi okleštěné podobě známe dnes i my.
Původně se totiž jednalo o svátek několikadenní. Začínal tzv. Tučným čtvrtkem, kdy se tradičně pojídala vepřová pečeně s knedlíkem a zelím a zapíjela se pivem, a to ne zrovna v zanedbatelném množstvím. Následující tři dny byly zřejmě určeny na zotavení, protože v neděli večer se pořádala taneční zábava, která pokračovala ještě v pondělí. Úterý patřilo maškarnímu průvodu, který opět končil v hospodě při zábavě. Úderem půlnoci však veškerá bujnost a veselí končilo. Nastala Popeleční středa, první den předvelikonočního půstu. Tam, kde masopust přetáhli, hrozilo, že se na zábavu dostaví sám ďábel, a to v podobě chlapce v zeleném sáčku. A proč právě v zeleném? Protože tato barva tradičně odkazuje k jiným světům, ať už je to říše mrtvých, peklo nebo vodníkův rybník.
Škoda, že se dnes masopust neslaví jako dřív, tedy skoro celý týden. Zatímco dříve se to zřejmě vždycky „nějak zařídilo“, dnes by na to padlo pět dnů dovolené. Proto se úterní maškary nenápadně přesunuly na předcházejí víkend.
Také k masopustu se stejně jako k mnoha dalším obdobím se váže řada lidových pranostik. Pro nás asi nejzajímavější zni „Masopust na slunci – pomlázka u kamen“. Není však jisté, zda se oním „sluncem“ míní to, že bude jasno, byť třeba mrazivo, anebo teplo vůbec. Obecně však pěkné počasí, slunce, jasno, věští dobrou úrodu pšenice, žita, lnu, hrušek a jablek. Dále potom platí, že jak je na masopustní úterý, tak má být o velikonočním pátku, a jak bude na Popeleční středu, tak má být po celý rok. Tak uvidíme, jak se to vyplní letos.
