Vládní pětikoalici se letos ve Sněmovně podařilo získat důvěru, prosadit dva své státní rozpočty, jednu změnu již schváleného rozpočtu i dvě desítky zákonů v legislativní nouzi. Odolala také opoziční snaze o vyslovení nedůvěry. Sněmovna několikrát zažila kvůli rozsáhlým opozičním projevům i obstrukcím dlouhé jednání přes noc do následujícího dne. Přesto Sněmovna schválila 94 zákonů, z toho 22 ve stavu legislativní nouze. Proti předchozím, covidovým rokům si tentokrát stav legislativní nouze vyžádala vláda hlavně kvůli pomoci Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi.
Na rozdíl od předchozích let se letos neuskutečnil žádný stranický nebo klubový přestup a všichni poslanci zatím hájí strany, za něž byli zvoleni. Sněmovnu neobměnily ani senátní volby, protože v souboji o křeslo v horní komoře neuspěl ani Milan Brázdil (ANO), ani Jiří Kobza (SPD).
Sněmovnu po loňských volbách ovládly strany, které byly dříve v opozici. V opozici zůstalo pouze hnutí SPD, ke kterému se přidalo hnutí ANO. Vládní většina 108 poslanců tak umožnila vládě letos 13. ledna získat hlasy 106 z nich důvěru Sněmovny. Stalo se tak po dlouhém jednání, které trvalo zhruba 21 hodin.
Opozice v následujících měsících blokovala například novelu takzvaného pandemického zákona, návrh na odklad účinnosti části nového stavebního zákona, snížení úhrad do zdravotnictví za státní pojištěnce, změny ve volbě členů rad České televize a Českého rozhlasu a koaliční novelu služebního zákona. Koalice po opozičních obstrukcích prozatím ustala v prosazování senátního návrhu na zavedení možnosti korespondenční volby prezidenta a poslanců pro Čechy v zahraničí.
Zdlouhavé jednání přes noc doprovázelo i neúspěšný pokus opozice o vyslovení nedůvěry vládě. Schůze začala 1. září ve 13:00 a skončila následující den před 12:00. Sněmovna letos zažila i rekordně rychle svolanou schůzi. Ve čtvrtek 24. února, když Rusko zahájilo agresi vůči Ukrajině, se poslanci sešli již téhož dne odpoledne na mimořádné schůzi. Poslanci tehdy odsoudili ruský útok vůči Ukrajině jako barbarskou, neomluvitelnou a nevyprovokovanou agresi, která ohrožuje základy bezpečnostní architektury v Evropě.
Sněmovna letos absolvovala 45 schůzí během 95 jednacích dní. V současném volebním období už obdržela Sněmovna celkem 208 návrhů zákonů, které jsou v různé fázi schvalování. Nejstarším neprojednaným návrhem zákona je novela zákona o daních z příjmů, kterou poslanci SPD předložili v polovině loňského prosince. Opozici se nedařilo prosazovat její návrhy. Koaliční většina neumožnila schválení programů mimořádných schůzí, které opozice vyvolala.
Od příštího roku se poslanci s dalšími ústavními činiteli mohou těšit na vyšší platy. Například plat řadového poslance a senátora se zvýší o 11 600 korun na 102 400 korun měsíčně. Předsedové obou parlamentních komor a premiér budou příští rok pobírat 274 800 korun a místopředsedové Sněmovny a Senátu a ministři 195 300 korun. Nárůst u nich bude činit 31 000 korun a 22 100 korun.
Poslanci získají v příštím roce sněmovního kaplana. V lednu by ho měla vybrat sněmovní kancelář. Sněmovní kancléř Martin Plíšek již oslovil Českou biskupskou konferenci a Ekumenickou radu církví s žádostí o nominaci jednoho katolického a jednoho protestantského duchovního, sdělil ČTK mluvčí předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) Martin Churavý.
Zdroj: ČTK
