Kolem života i smrti těchto slovanských věrozvěstů až do dnešních dnů vyvstává celá řada otazníků. Zajímavá je například skutečnost, že i když se celá řada badatelů pokoušela prokázat jejich slovanský původ, byli oba Řekové, kteří se narodili v rodině vysokého soluňského úředníka.
Cyril (později Konstantin) se těšil pověsti učence a byl profesorem na konstantinopolské univerzitě. Patřil mezi nejvzdělanější muže Evropy. Metoděj, který se původně jmenoval Michal, byl o deset let mladší než Cyril a své nové jméno přijal při vstupu do kláštera v Olympu. Zastával funkci guvernéra ve slovanském knížectví na jihu Makedonie a byl opatem kláštera Polychron.
Cyril s Metodějem nepřinesli na Moravu staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, jak si v souvislosti se školním vzděláním často myslíme. Řeč obyvatel Velké Moravy používaly všechny misie, které sem byly vysílány, v opačném případě by se totiž s místním obyvatelstvem vůbec nedomluvily.
Přesné datum příchodu obou učitelů na Velkou Moravu neznáme, i když odborníci v této souvislosti nejčastěji uvádějí rok 864. Soluňští bratři měli s sebou na Moravu přivézt překlady bohoslužebných knih, včetně evangelia, do slovanského jazyka. Některé dobové prameny však hovoří o tom, že písmo bylo vytvořeno až na Moravě.
Pravděpodobně již za pět let Konstantin (Cyril) umírá, a to 14. října 869 na tuberkulózu ve věku pouhých 42 let. Jeho bratr Metoděj umírá v roce 885 a až do dnešních dnů zůstává tajemstvím místo jeho posledního odpočinku. Najdou se někdy konkrétní indicie a dočkáme se tak vůbec skutečného objevení místa věčného spánku legendárního věrozvěsta Metoděje?