zavřít mapu
O xenoglosii hovoříme v případech, kdy člověk zjistí, že umí mluvit jazykem, který se nikdy neučil, a to jak v transu, tak rovněž i vědomě. V mnoha případech se navíc jedná o jazyky, které jsou dnes již v podstatě neznámé…
Asi nejzajímavější příklad této schopnosti se týkal mladé dívky z anglického města Blackpoolu, kterou v roce 1931 zřejmě nějakým způsobem ovládla osobnost babylónské ženy, jež žila v období osmnácté dynastie ve starověkém Egyptě. Alespoň takto se dívka ve chvílích, kdy hovořila velice zvláštním dialektem, sama identifikovala. Přizvanému egyptologovi dívka brilantně odpověděla na všechny otázky v jazyce starém tisíce let. Za devadesát minut pomocí hieroglyfů napsala mimo jiné také šedesát bezchybných vět. Egyptolog tak nebyl na pochybách, že rozmlouval s tisíce let starou duší…
Tento případ však není zdaleka jediný. Kupříkladu jedenáctiletý americký chlapec z Kalifornie dokázal plynule mluvit dialektem používaným ve střední Evropě před stovkami let.
A ve výčtu příkladů můžeme pokračovat dále. V roce 1930 zjistil newyorský lékař Dr. Marshall McDuffie, že jeho dvě děti, dvojčata, mluví neznámým jazykem. Nejdříve se domníval, že se jedná o jejich vymyšlenou, dětskou řeč. Jaké však bylo jeho překvapení, když jednou jeho rodinu navštívil profesor starověkých jazyků. Ten, jakmile uslyšel děti mluvit, okamžitě prohlásil, že jde o aramejštinu, tedy jazyk, kterým se mluvilo v době Ježíše z Nazaretu.
Další případ je znám z Toronta, kde se kanadský dětský psycholog v hypnóze vrátil do období Vikingů a své zážitky namluvil na záznam ve staré severštině, tedy jazyku předcházejícímu islandštině. Také si vzpomněl, že žil jako mladý muž v Mezopotámii v roce asi 650 před Kristem, a bez jakýchkoliv problémů dokázal psát jazykem té doby.
Odkud však tato jedinečná schopnost pochází? Může se prostě jen jednat o klasické případy regrese? Nevíme. Jisté však je, že to netuší ani současná moderní věda…
