Mezi Hlávkovým mostem a Bulharem mají změny zahrnovat zpřístupnění silnice chodcům a cyklistům nebo vytvoření nájemních prostor pod estakádou. Schválili to radní města spolu s architektonickými studiemi, které se návrhy krátkodobých i dlouhodobějších změn zabývají.
První schválený dokument navrhuje řešení prostoru před hlavním nádražím v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí jeho nové odbavovací haly, kterou připravuje Správa železnic. Studii zpracoval Institut plánování a rozvoje a počítá se zúžením silnice u nádraží na dva plus dva pruhy a vybudováním přechodu. Město návrh předá Správě železnic, aby ho využila při přípravě projektu rekonstrukce haly, po jejíž střeše magistrále vede. Okolí hlavního nádraží by mělo podle zástupců města přijít na řadu jako první. „Toto je další krok v postupné humanizaci magistrály, podobně jako byla například úprava takzvaného chodníčku smrti a zavedení nových přechodů pro chodce u muzea,“ říká náměstek primátora pro oblast dopravy Zdeněk Hřib (Piráti). Podle něj nebudou mít změny na páteřní dopravní tepnu města vliv. „Nepředpokládáme výrazný dopad na průjezdnost magistrály, protože její kapacita je určena už existujícími křižovatkami a semafory například u muzea,” dodal Hřib.
Navíc radní schválili další dokument, který se zabývá dlouhodobým plánem zklidnění magistrály, který má přijít na řadu poté, co se městu podaří zredukovat automobilovou dopravu v centru. Studii vytvořily nizozemské ateliéry De Architekten Cie. a Lola Landscape architects společně s brněnským studiem M2AU.
Urbanistický zločin
Severojižní magistrála v 70. letech necitlivě oddělila Vinohrady a Žižkov od centra metropole, oproti tomu další části města propojila. „Bylo chybou, když komunisté zavedli přímo do centra města silnici dálničního charakteru a rozdělili město na dvě části,“ říká Hřib. Město v okolí hlavního nádraží není přes veškeré dosavadní pokusy příliš přívětivým místem. „Naším cílem je vrátit tomuto zanedbanému území přímo v centru Prahy kvalitu odpovídající jeho významu. Obě pražská hlavní nádraží, jak železniční, tak autobusové, jsou významnou branou do města. Chceme, aby se lidé, kteří nádraží z různých důvodů využívají, cítili bezpečně a příjemně,” uvedl náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (za STAN).
Zároveň chce magistrát připravovat úpravy dalšího úseku magistrály od Bulhara k Hlávkovu mostu. Těmi se zabývá studie švýcarských architektů ze studia agps architecture. „Relativně snadnými způsoby bychom v dohledné době mohli mít magistrátu upravenou tak, aby pod ní byly kulturní nebo komerční prostory a po ní se mohli pohybovat i chodci a cyklisti,“ řekl náměstek Hlaváček. Dodal, že projekt úprav by chtěl připravit v tomto volebním období. Ze střednědobých opatření studie zahrnuje redukci počtu či šířky jízdních pruhů a rozšíření chodníků a cyklopruhů.
Piknik u Bulhara
Pěší pohyb lze podle studie okamžitě umožnit minimálně v oblasti Florence s přístupem po již existujících schodištích. Postupně by podle architektů měli mít pěší možnost pohybu po chodnících v celém úseku od ramp Těšnova po rampy u Bulhara. Návrh také počítá s propojením země s magistrálou pomocí nových schodišť. „Prostory pod magistrálou v celém řešeném úseku od Těšnova po křižovatku U Bulhara mají potenciál proměnit se v místa setkávání a místa trávení volného času,“ stojí také ve studii. Například u točny tramvaje by pod magistrálou mohla vzniknout kavárna či bistro, v prostorech pod silnicí by mohly být i další komerční a kulturní prostory. Architekti se při návrhu inspirovali studií využití prostor v obloucích Negrelliho viaduktu, která vznikla před čtyřmi lety, ale zatím nebyla uskutečněna. Studie nizozemských ateliérů také v dlouhodobém horizontu navrhuje v oblasti Těšnova odstranit estakádu a vést silnici po povrchu po obvodu parku. Tehdejší vedení magistrátu nechalo v předminulém volebním období zpracovat studii tzv. humanizace magistrály od kanceláře dánského architekta Jana Gehla. Podle té by se rušná silnice měla změnit v třídu doplněnou přechody a veřejnými prostranstvími tak, aby ve městě netvořila bariéru. Kolem studie se po jejím vzniku objevily spory, podle kritiků by navržené kroky komplikovaly automobilový provoz.
Jan Štoll/ČTK
