Frankenstein jako výplod extravagantního prostředí a nekonformního mozku. V tomto případě ženského

30.8.2019
Václav Pavlík
Další fotky

Mary Shelleyová se narodila v Somers Town v Londýně 30. srpna 1797 jako druhá dcera slavné feministky a spisovatelky Mary Wollstonecraftové. Její otec, William Godwin, byl také slavný jako anarchistický filosof, romanopisec, novinář a ateista. Matka Mary zemřela v horečkách v šestinedělí necelý měsíc po jejím narození. Od té doby ji vychovával otec Godwin až do jejích čtyř let, kdy znovu se oženil s Mary Jane Clairmontovou, vzdělanou ženou se dvěma malými dětmi – Charlesem a Claire. Otec Mary poskytl bohaté, i když neformální vzdělání, a vštěpoval jí své vlastní liberální politické teorie. Většina jeho přátel neměla jeho druhu manželku ráda, připadala jim příliš temperamentní a hádavá. Mohlo tomu ale tak být pouze v kontextu tehdejší doby, kdy se od žen nečekalo, že se budou nějak prosazovat. Mary měla se svou nevlastní matkou komplikovaný vztah, protože nová paní Godwinová upřednostňovala své vlastní děti.

Smrt nešťastné Virginie. Slavná spisovatelka milovala ženy, ale nikam to nevedlo

Roku 1814 Mary navázala milostný poměr s jedním z politických stoupenců svého otce, Percym Bysshe Shelleym, který ho navštívil kvůli filozofické rozpravě. Shelley byl v té době ženatý s Harriet, kterou si vzal jako nezletilou bez svolení rodičů. Po narození dcery se však začali jeden druhému vzdalovat, Percyho představy o jeho vlastním životě se rozcházely s tím, jak by měl vypadat jeho život rodinný. Mary a Percy se začali tajně scházet u hrobu její matky na hřbitově St. Pancras a vzplála mezi nimi láska. Jí bylo téměř 17 a jemu téměř 22. let. 26. června 1814 jí Percy řekl, že už nedokáže skrývat svou žhavou vášeň, na což Mary řekla, že cítí totéž. Ještě tentýž den, nejpozději ten následující, svůj vztah naplnili i po intimní stránce.

Prostá žena s modrou krví. Záhadný původ spisovatelky, která měla pevné místo v učebnicích a strašila studenty i u maturity

Percy, i když jeho manželka s ním čekala druhé dítě, společně s Mary tajně utekl v červenci 1814 na kontinent a později se k nim přidala i Maryina nevlastní sestra Claire, což byl jen zdroj potíží. I ona se totiž do Percyho zamilovala, a to cestou přes napoleonskými válkami zničenou Francii do Švýcarska. Několikrát za den Claire vyznávala Percymu lásku a téměř jistě se stala i jeho milenkou. Naštěstí pro Mary ji toto zamilování přešlo, když stejně rychle zamilovala do lorda Byrona. Mary sice vyznávala zásady volné lásky a nevyhýbala se dvoření jiných mužů, podle všeho však doopravdy milovala pouze Percyho.

Napsala na 700 knih plných těch nejhorších genderových stereotypů. Staly se z nich bestsellery

Nedostatek peněz donutil mladé cestovatele vrátit se do Anglie. Tam se zjistilo, že Mary čeká s Percym dítě. O dva měsíce dříve narozená nemanželská dcera však záhy zemřela. Během následujících dvou let čelila s Percym kritice ze strany společnosti, neustálým dluhům a i traumatu ze smrti jejich předčasně narozené dcery. Po sebevraždě Shelleyho první ženy Harriet, která se po rozchodu s milencem utopila v řece, Mary a Percy roku 1816 uzavřeli sňatek.

Ultralevicový filosof Sartre se v soukromí choval jako sociální predátor. A „jeho ženy“ mu to trpěly, stěžovaly si až potom

Léto toho roku strávili ve společnosti Lorda Byrona, Johna Williama Polidoriho a Claire ve Švýcarsku blízko Ženevy, kde se zrodila základní idea románu „Frankenstein“ poté, co při společném čtení německých strašidelných příběhů Byron navrhl, aby se každý z nich pokusil napsat něco podobného, a Mary napsala právě tento román, která ji tak proslavil.

Nechte se zavést do světa fantazie. Vždyť snít je tak snadné…

Roku 1818 Shellyovi opustili Británii a odešli do Itálie, kde přišli o druhé i třetí dítě, než se Mary narodil jediný potomek, který zůstal naživu, syn Percy Florence Shelley. V roce 1822 se Percy rozhodl, že spolu s přítelem Edwardem a kapitánem lodi navštíví přítele Byrona, který žil v městě vzdáleném sedm hodin plavby podél pobřeží. V pořádku dopluli tam, ale při zpáteční cestě se dostali do bouře a jejich loď ztroskotala. Deset dní po bouři moře vyplavilo tři těla, částečně ohlodaná rybami. Mezi nimi i to Percyho. Identifikovat se ho podařilo podle osobních věcí nalezených v obleku na jednom z těl.

„Ušila“ časopis na míru moderním ženám a tvrdila, že ženy mohou mít vše. Lásku, sex a peníze

Sklíčená Mary se vrátila do Anglie a oddala se vychovávání svého syna a své profesionální autorské kariéře. Bylo jí tehdy pouhých25 let a dalších dvacet devět let prožila jako vdova. Dostávala mnoho nabídek ke sňatku, ale všechny odmítala s tím, že Mary Shelley je hezké jméno a že ho chce mít napsané na náhrobním kameni. Poslední desetiletí jejího života ji sužovaly nemoci. Od roku 1839 trpěla bolestmi hlavy a částečně ochrnula, což jí někdy omezovalo ve čtení a psaní. Její lékař usoudil, že jde o mozkový nádor, což tehdy bylo neléčitelné onemocnění. Na něj také 1. února 1851 ve věku padesáti tří let zemřela.

V těžké nemoci si přála zemřít. Na štěstí pro nás Magdalena přežila a můžeme se těšit jejím skvělým receptům

Její nejslavnější dílo, romantický a hororový „Frankenstein neboli moderní Prométheus“ (Frankenstein; or, The Modern Prometheus) pojednává o mladém vědci Viktoru Frankensteinovi, který stvoří umělého člověka, zrůdu ohyzdné podoby vybavené nejen nadlidskou silou, ale také mozkem schopným složitých filozofických úvah. To umožňuje autorce rozehrát celou škálu existenciálních otázek, týkající se i odpovědnosti autora za to, co stvoří. Proto také Frankensteina nazývá „moderním Prométheem“ podle antického hrdiny, který daroval lidstvu oheň bez ohledu na následky, které tento dar způsobí.) Postupem doby začalo být Frankensteinem nazýváno jakékoliv monstrum bez ohledu na tom, že se původně jedná o jméno jeho stvořitele.

FOTO: Frankenstein

Frankenstein - Portrét Mary Shelley – WIKIPEDIEFrankenstein - Propagační fotografie Borise Karloffa jako monstrum Frankenstein pomocí make-upu – wikipedieFrankenstein - Percy Bysshe Shelley – pozdější manžel Mary – wikipedieFrankenstein - Frankenstein,_pg_7Frankenstein - 26. června 1814 Mary, u hrobu své matky, vyznala svou lásku Percymu (obraz z roku 1815) – wikipedie
Další fotky
Frankenstein - Ilustrace na frontispisu titulního listu knihy Frenkenstein z roku 1831 – wikipedieFrankenstein - Pohřeb Shelleyho – wikipediaFrankenstein - První filmová adaptace Frankesteina (1910) – wikipediaFrankenstein - První filmová adaptace Frankesteina (1910) – wikipedia

Mary Shelleyová je rovněž autorkou zřejmě prvního postapokalyptický sci-fi román „Poslední člověk“ (originále The Last Man, 1826), pojednávajícího o světě budoucnosti vypleněném morovou pandemií.

 

 

 

 



Nepřehlédněte