Dejvická nádražka je symbolem nonkonformity. Lidové ceny, zahrádka pod kaštany, druhá přímo u kolejiště. Potkáte tu lidi z nejrůznějších sociálních vrstev, jedni tu čekají na vlak, druzí tu – podle slov klasika – čekají na smrt.
Nájemce restaurace Martin Ullmann tehdy řekl, že mu majitel objektu, Správa železniční a dopravní cesty, chce znenadání zvednout nájem o sto procent. Přitom on do podniku investoval pět milionů. SŽDC oponovala, že zkrátka stará smlouva skončila a oni chtějí vyšší nájem.
Kvůli záchraně dejvické nádražky se podepisovala petice
Ano, lidé, kteří mají hlouběji do kapsy, moc zábavy v Praze 6 neužijí, dejvická nádražka je jedním z posledních ostrůvků jejich prostoru, ať už o ní mluvíme jako o restauraci nebo jako o podniku, kde se konají koncerty a různé akce. Třeba 1. prosince tu slavila 25 let existence známá místní kapela OOZ a 25. ledna se tu konal Frýbestr, recesistická akce k oslavě svátku hlasatele Miloše Frýby (1945 v Libáni u Kopidlna – 2010 v Praze), věčného kandidáta (nejen) zdejších štamgastů na hlavu státu.
Jak nám potvrdil Tomáš Brokeš, muž, který už stojí za zdejší výčepní stolicí dvě desítky let, blýská se na časy. Nájemce i SŽDC se nakonec dohodli, že k původně plánovanému razantnímu zvýšení nájemného nedojde a obě strany spolu podepsaly smlouvu do 30. června roku 2022. „Podařilo se nám najít shodu a nájemce zůstává,“ sdělila Pražskému deníku mluvčí SŽDC Radka Pistoriusová.
Za jakých podmínek, žádná ze stran neuvedla.
Štamgasti tedy mohou být nějakou dobu klidní a těšit se na 15. března, kdy se budou na „nádru“ slavit Frýborozeniny (viz pozvánka v naší fotogalerii).
Dejvická nádražka je nejstarší v Praze. Budova nádraží od drážního architekta Josefa Chvály (1826 – 1881) začala sloužit už v únoru 1873. Od počátku tu byla restaurace, přesněji čekárna s restaurací 2. třídy (sem měli přístup cestující s jízdenkou do první třídy) a východněji pak byly čekárny s restaurací 3. a 4. třídy.































