Situace ve Španělsku byla tehdy taková, že nacionalistické zálohy vedeny generálem Franciscem Francem se prokousávaly na území ovládané republikánskou vládou. Baskická vláda, autonomní regionální útvar, vytvořený baskickými nacionalisty a levicí, viděla cestu k obraně provincií Bizkaia a Gipuzkoa pomocí své vlastní armády. V době náletu znamenala Guernica pro republikánské jednotky jasný strategický opěrný bod. I když město samo nebylo přímo zapojeno do bojů, vládní jednotky, tj. 23 praporů baskické armády, se nacházelo na frontě východně od Guernicy a ve městě měly základnu dva baskické prapory.
Pondělí 26. dubna bylo k náletu vybráno proto, že vždy v pondělí se ve městě konal trh a mělo v něm tak být okolo 10 000 lidí. K náletu se spojily intervenční letecké jednotky německé Luftwaffe (Legie Condor) a italského letectva Aviazione Legionaria, celkem 31 bombardérů a 26 stíhaček na jejich ochranu. Stačily tři hodiny, aby se Guernica změnila v hromadu sutin a velký hřbitov.
Informace o počtu obětí se liší. Baskická vláda uvádí celkem 1654 mrtvých, ruské archivy k 1. květnu 1937 mluví o 800 mrtvých. Ale tyto počty nezahrnují mrtvé, kteří zemřeli později na následky svých zranění nebo jejichž těla byla nalezena pod sutinami domů.
Historický mezník náletu na Guernicu spočívá v tom, že bývá často označován za první akci v moderních vojenských dějinách namířenou primárně proti bezbranným civilistům, ačkoli již předtím bylo mnohokrát bombardováno i hlavní město Madrid.
Před norimberským soudem se Herrmann Göring sice o Guernice výslovně nezmínil, ale zřejmě i o ni šlo, když jako jeden z důvodů nacistické vojenské intervence ve Španělsku uvedl, že „moje mladá Luftwaffe si musela ověřit různé technické postupy“.
Šlo o strategii, kterou pak Němci uplatňovali za druhé světové války vůči všem zemím, které napadli – masivní bombardování, při kterém šlo nejen o ničení vojenských cílů, ale i o zastrašení a demoralizaci civilního obyvatelstva, aby tak vypukl zmatek a rozvrátila se nepřátelská obrana. V noci ze 14. na 15. listopad 1940 tak v rámci operace „Sonáta měsíčního svitu“ (Mondscheinsonate) zničilo 450 německých bombardérů centrum anglického města Coventry. V něm tehdy zahynulo 554 lidí, dalších 865 bylo zraněno. Na totální zkázu ze vzduchu Němci dokonce vymysleli nový termín „coventrizace“. Jak vypadá v praxi si pak na vlastní kůži vyzkoušeli při bombardování Drážďan, které si vyžádalo až 22 700 – 25 000 životů.
Monumentální kubistický černobílý obraz Cuernica od Pabla Picassa zobrazuje ženu, nosiče pochodně, býka a koně jako strašlivé souputníky ve světě hrůzy, vše vyvedeno v černé a bílé barvě. Je vysoký 349 cm a široký 777 cm. Objednala si ho vláda „Lidové fronty“ bojující proti generálu Frankovi několik měsíců před leteckým útokem s tím, že bude vystaven na světové výstavě v Paříži. Původně mělo jít o obraz s tématem býčích zápasů a „Lidová fronta“ za něj zaplatila Picassovi vysokou sumu – 150 000 francouzských franků. Nový výklad a nové jméno – Guernica – získal již hotový obraz až po náletu.
Španělský profesor Juarranz však tvrdí, že milovník žen Picasso zde vlastně namaloval rodinný portrét. Sebe pochopitelně znázornil jako býka, kůň představuje manželku, ruskou baletku Olgu Chochlovovou, křičící žena je jeho milenka s jejich dcerou Mayou. Jsou však ještě jiné výklady – býk představuje Španělsko, kůň fašismus – anebo také naopak.
