Jihomoravské pracoviště eviduje 60 tisíc až 70 tisíc cizinců, uvedla jeho ředitelka Pavla Novotná. „Kapacitně jsme skoro zdvojnásobili počet přepážek pro vyřizování. Na starém místě už nebyl prostor,“ řekla Novotná. Podle ní se podařilo k červenci získat i tři nové pracovníky. V Komárově bylo 14 přepážek pro vyřizování, uvedla Nune Babajanová, vedoucí jihomoravského oddělení pobytu cizinců. „Podařilo se nám navýšit kapacitu cizinců, kterou jsme schopní za den odbavit,“ poznamenala.
Kromě otevření nové pobočky jsme také rozjeli další fázi digitalizace cizinecké pobytové agendy. Hotovo by mělo být do roku 2025. Tak, aby takové papírování bylo minulostí! pic.twitter.com/arVwuX6OJg
— Jan Hamáček (@jhamacek) June 8, 2021
Nyní pracoviště eviduje 7500 žádostí za měsíc, řekl vedoucí správního řízení pracoviště Miroslav Dohnal. „Oproti roku 2015 je počet skoro dvojnásobný,“ řekl. Cizinci si na pracovišti vyřizují žádosti o pobyt, jeho prodloužení, trvalý pobyt a podobně. Podle Hamáčka je velké množství žádostí spojeno s povahou města Brna, kde se nachází řada univerzit a vědeckých či výzkumných institucí, které lákají studenty a pracovníky ze zahraničí.
„Nové pracoviště se nedá srovnat s tím, co bylo předtím. Je to skok kupředu. Dříve čekali žadatelé na ulici, tady mají čekárnu, automaty na jídlo a pití, automatický vyvolávací sytém. Pomáhají jim i pracovníci charity. Je to pracoviště 21. století,“ řekl Hamáček. Podle něj je největším problémem administrativa, archivní dokumenty zabírají velký prostor. „Naším cílem je postupně přejít na digitální podobu. Pracujeme nyní s policejním systémem, který nevyhovuje. Plánujeme přejít na systém, který bude spravovat ministerstvo vnitra. Postupně půjdou dokumenty do digitální podoby. Náklady na systém jsou kolem 600 milionů, drtivou většinu plánujeme pokrýt z evropských dotací,“ řekl dodal.
hpl/čtk
