Dvanáct metrů vysokou a více než pět tun těžkou dominantu veřejného prostoru u vstupu do stanice metra Florenc poškodila dlouhodobě zatékající dešťová voda.
„Správce veřejného osvětlení a veřejných hodin, pražská městská společnost Technologie hlavního města Prahy, v minulých dnech prostor oplotila a za asistence výškové techniky odborně sejmula celou konstrukci, která projde kompletní renovací. Renovovat se budou hodiny včetně opravy hodinového stroje a najdeme adekvátní náhradu tabule světových časů, jejíž technologie je poplatná vzniku díla ve druhé polovině 80. let minulého století. Jde o unikátní kus a v příštím roce se vrátí zpět na své místo,“ upřesnil pražský radní Jan Chabr.
„Bohužel není v bezprostředním okolí této dominanty funkční odvod dešťové vody,“ uvedl důvody špatného technického stavu předseda představenstva THMP Tomáš Jílek a pokračuje: „V rámci plánované obnovy námi spravovaných hodinových strojů jsme se chystali opravit i ten na Florenci. Našim pracovníkům se ale nezdál technický stav ocelové plastiky, která hodiny drží v desetimetrové výšce. Po provedení sondy do základů a revizním statickém posudku jsme se rozhodli monument z bezpečnostních důvodů preventivně sejmout. Ocelová plastika potřebuje také celkovou rekonstrukci. Podepsali se na ní nejen vandalové, ale zejména dešťová voda zatékající do základů.“
THMP nyní zahájí projektovou přípravu revitalizace prostoru tak, aby se po obnově monumentu a jeho návratu na původní místo neopakovala degradace špatným odvodněním. „Budeme muset zahájit standardní projektovou přípravou, samozřejmě včetně konzultací s památkáři a správci veřejného prostoru a navrhnout vhodné úpravy. Oprava, případně výroba repliky původní konstrukce, také potrvá, hodiny doplněné tabulí světových časů by se tak na místo mohly vrátit ve druhé polovině roku 2021,“ odhaduje Tomáš Jílek.
Autorem dotčené plastiky je sochař, restaurátor, medailér a pedagog, národní umělec Rudolf Svoboda (1924 ve Veľké Rovné, okr. Bytča – 1994 v Praze).
V letech 1946–51 studoval v Praze na Akademii výtvarných umění u Karla Pokorného, tam krátce působil i jako asistent.
Od poloviny 50. let se věnoval samostatné tvorbě. Vytvořil řadu děl včetně monumentálních soch do veřejného prostoru – Fénix, Ikaros, Harlekýn, Návrat z kosmu pro Ústřední telekomunikační budovu v Praze, pomník Osvobození v Liberci nebo Květ pro nemocnici v Mostě.
Ve Svobodově díle převládá zaměření na figuru, která je často pojata inovativně a v moderním duchu, přesto si zachovává svoji čitelnost a eleganci.
