Nové Heřminovy, Zátor, Krnov, Opava. Obrazy z těchto míst zničených povodní vyvolávají v mnohých hněv na ekology, protože prý hlavně kvůli nim zůstala neochráněná před velkou vodou.
Někdejší ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS) jim to, a také obcím, jejichž obyvatelé se proti přehradě vyslovili v místním referendu, pořádně vy tmavil. „To, co se aktuálně děje v Opavě a Krnově, je i důsledkem neexistence přehrady v Nových Heřminovech. Proč stále není? Protože ji může zablokovat a zdržovat každá díra v prdeli, která má v tomto stá tě právo nazývat se obcí, a samozřejmě naši aktivisté,“ napsal na síti X.
Kvůli škodám napáchaným povodněmi bude teď jistě mnohem větší tlak na protlačení tohoto řešení, bez ohledu na názory místních i ekologů. Ti se ovšem brání tím, že od ničivých povodní v roce 1997, se mohla už dávno udělat opatření, která by byla mno hem levnější i šetrnější k životnímu prostředí.
„Stát mohl výstavbu přehrady Nové Heřminovy stihnout, pokud by se k tomu postavil zodpovědně. Povodeň na řece Opavě se mohla zmírnit tím spíše, pokud by na ni bylo vybudováno více menších nádrží a dalších dílčích opatření. Minimálně část z nich mohla být již dávno po stavená, na rozdíl od komplikované jedné velké přehra dy. V krajině chybí přirozené rozlivy pro řeky a nivy vrácené do jejich přírodního stavu, které brání povodním spolehlivěji než přehrady,“ řekl například Ekolistu Ondřej Simon, hydrobiolog z České zemědělské univerzity.
Přehrada, která by se měla začít stavět v roce 2027, bude – pokud vše půjde podle plánu – v provozu až v roce 2033. Nestálo by za to, než se upínat k drahé mu, komplikovanému a „betonovému“ řešení, konat mnohem rychleji? Jinak se totiž můžou ti, kterých se to týká, dalších devět let při každém větším dešti hlavně modlit!
Zdroj: autorský text
