Jedli byste dobrovolně uhlí? Ne? Tak věřte, že o Vánocích a nejen o Vánocích ho jíme. Aniž bychom to tušili. Stačí si dát některé vanilkové rohlíčky a další cukroví. Záleží totiž, z jakého vanilkového cukru jsou upečeny. Není totiž vanilkový cukr jako vanilkový cukr.
Při nákupu si málo kdo z nás všimne nápisu na pytlíku. Všechny totiž vypadají v regále podobně. Zásadní rozdíl je v jednom jediném slovu. Pokud si koupíme cukr s nápisem vanilkový, měl by být s vanilkou alespoň něco společného. Pokud si ale koupíme sáček, na kterém je napsáno cukr vanilinový, věřte, že s vanilkou nemá vůbec nic společného. Vůbec nic. Jde jen o obyčejný cukr, který je uměle aromatizován. Vůni vanilky mu většinou dodá chemické aroma ethylvanilin vyrobené z hnědouhelného dehtu. Vanilkové aroma se dá získat i přírodně, třeba z hřebíčku nebo z ligninu – z dřevního odpadu při výrobě papíru, ale většinou jde právě o umělé aroma ethyvanilin, což výrobce nemusí na obale u vanilinového cukru přiznat. Nemusí, ale může a tak na některých vanilinových cukrech ve složení ethylvanilin najdeme. Pak máme jistotu, že s přírodou a vanilkou nemá nic společného. Všimněte si, že u vanilinových cukrů je většinou přídavné jméno VANILINOVÝ napsáno menším a méně výrazným písmem. To nejvýraznější a nejsilnější je slovo cukr. Aby ne. Je to totiž jen předražený obyčejný cukr s aromatem z hnědouhelného dehtu.
Zatímco kilo obyčejného cukru stojí v obchodě ani ne dvacku, dvacetigramový sáček vanilinového cukru okolo pěti korun. Kilo tak vyjde přibližně na dvě stě padesát korun. Stačí si koupit jen pět takových sáčků tohoto uměle ovoněného cukru a dáme za ně více než za kilovku cukru krupice. Samozřejmě se dají koupit i levnější vanilinové cukry. Třeba privátních značek některých řetězců. Dvacetigramový sáček vyjde například na dvě koruny. Kilo tedy skoro na stovku. Pořád je to ale pětkrát více, než kolik stojí kilo cukru krupice.
Přitom si stačí koupit lusk vanilky, ten rozříznout nebo nalámat, dát do uzavřené nádoby s cukrem a za pár dní máme krásně voňavý opravdu vanilkový cukr. A vyjde nás o hodně levněji i než sáčkový vanilkový cukr. Ten často obsahuje jen extrakt, výtažek z vanilky. Nikoliv přímo vanilku. Kilo takového vanilkového cukru s extraktem vanilky stojí v přepočtu devět stovek i více. Takže když si vanilku – tobolku jedlé orchideje původem z Mexika – dáme do cukru, já jsem vanilkový lusk koupil v obchodě za stovku, cukr za osmnáct korun, zaplatíme za kilogram vanilkového cukru ani ne sto dvacet korun. Vanilku přitom můžeme používat opakovaně a pak ušetříme ještě více, protože dokupujeme už jen levný cukr.
A stejně tak se nám vyplatí vyrobit si obyčejným smícháním cukru se skořicí cukr skořicový. V obchodě jsem pro srovnání koupil malé sáčky skořicového cukru. Podle výrobce v nich bylo jedenáct procent skořice. Dvacetigramový pytlík za osm korun. Kilo tedy za čtyři stovky. Když ale dáme do necelého kila cukru jedenáct procent mleté skořice, vyjde nás kilo domácího skořicového cukru místo čtyř stovek ani ne na padesát korun. Tedy osmkrát levněji.
A to už je rozdíl.
Šetříme tak peníze a v případě vanilinového cukru i zdraví. Více se dozvíte v mém pořadu TUNA VS na YouTube. Za pár dní je tu Štědrý den, tak ho prožijte ve zdraví, štěstí a lásce s těmi, které máte rádi a kteří mají rádi Vás.
Mějte se dobře a za týden, pár dnů před začátkem roku se třemi dvojkami se těším na počtenou 🙂 Váš Honza Tuna
