Pražský hrad chystá architektonickou soutěž na proměnu Stájového dvora, původně renesančního objektu za zdí ulice U Prašného mostu naproti Jízdárně. Záměr představili ve středu při prohlídce staveb spojených s Václavem Havlem architekt a historik architektury Zdeněk Lukeš a mluvčí Správy Pražského hradu Natálie Máchová.
Lukeš, který na Hradě působí od Havlovy éry, připomněl, že podobné úvahy existovaly už v 90. letech, tehdy se je ale nepodařilo prosadit. Nynější vedení hradu pod hlavičkou prezidenta Petra Pavla podle něj na tyto myšlenky cíleně navazuje.
Součástí debaty o dalším rozvoji areálu je i téma nové lávky nad Jelením příkopem. Myšlenku přemostění, které by propojilo Opyš a Chotkovy sady, přitom původně navrhl architekt Josip Plečnik. Architekti zapojení do loňské krajinářské soutěže na Chotkovy sady se k ní vrátili, přičemž případní účastníci nové soutěže budou muset řešit, jak případnou stavbu skloubit s ochranou hradního panoramatu.
Z Havlova období pocházejí dvě výrazné realizace v Jelením příkopu, tunel pod Prašným mostem od Josefa Pleskota a Oranžerie Evy Jiřičné. Otevření dolního Jeleního příkopu pro pěší narazilo tehdy na problém s Chotkovou ulicí bez chodníků. Lukeš přiznává, že nakonec sám přišel s řešením: „Nakonec mě napadlo, že jediným řešením je vyvést lidi po lávkách kolem Chotkovy silnice na Klárov. To potom dělal Pleskot.“
Některé Havlovy nápady jeho architekti odradili ještě před realizací. Exprezident, od jehož narození uplyne 5. října 90 let, navrhoval postavit v Lumbeho zahradě studentskou kolej vedle domova důchodců nebo vybudovat evropskou vesničku s domy jednotlivých zemí. Oboje zůstalo na papíře.
Po Havlově zvolení se veřejnosti otevřela Královská zahrada i hlavní věž katedrály, ta byla za Gustáva Husáka uzavřena proto, aby z ní nebylo vidět na prezidentský domeček. Za Václava Klause a Miloše Zemana byl vstup do zahrady výrazně omezen a přibyl i plot. Za Petra Pavla plot zmizel a zahrada je opět volně přístupná.
Zdroj: autorský text / ČTK
