Kolumbus a objevení Ameriky je naprosto nevykořenitelné synonymum. Ani já se nebudu pokoušet ho vyvrátit. Tento Janovan, který se narodil někdy v říjnu roku 1451, měl opravdu neklidnou krev. Na počátku jeho cestovatelských snah stál cestopis Marca Pola s názvem Milion. Zprávy od námořníků, kteří tvrdili, že západní vítr občas přinese ke břehům Azorských ostrovů opracované kusy dřeva, nebo dokonce mrtvoly lidí s neevropskými rysy, ho utvrdila v rozhodnutí najít cestu do Asie západním směrem. Nabízel své služby panovníkům celé Evropy, Portugalska, Francie, Anglie. Nikdo neměl zájem. Nakonec se mu na přímluvu podařilo získat na svou stranu španělskou královnu Isabelu Kastilskou a Ferdinanda II. Aragonského.
Byla mu přislíbena finanční pomoc, pokud se podaří dobýt město Granadu, dosud pod maurským vlivem. To se nakonec podařilo a jejich katolická Veličenstva z radosti nad úspěchem chtěla Kolumbovi vyhovět. Radost je však brzy přešla. Kolumbus byl sice odvážný, ale chtivý peněz. Kladl si tak neuvěřitelné finanční podmínky pro případ, že jeho cesta bude úspěšná, až narazil. Nakonec však rozhodly obavy, že Španělsko na moři předstihne Anglie, která o sobě dávala stále více vědět, a tak Kolumbus 17. 4. 1492 získal souhlas s výpravou i příslib jím žádané odměny. Tři plachetnice, na kterých Kolumbus vyplul, měly dohromady menší výtlak než jediná loď, která dnes na Vltavě převáží písek.
Kolumbovy lodě vypluly 3. srpna 1492 a po krátké zastávce na Kanárských ostrovech se vydaly na západ. Dne 8. října se poprvé před jejich příděmi objevila ve vodě tráva. O čtyři dny později oznámil námořník Juan Rodrigo z lodi Pinta, že spatřil zemi. Byla to pravda, ovšem Kolumbus, posedlý mamonem, tohoto námořníka připravil jak o prvenství, tak o odměnu. Hodnost admirála všech moří a místokrále s příslušnou apanáží mu zřejmě byla málo.
Vraťme se nyní proti proudu času, do 10. století. V době, kdy v Čechách panoval kníže Boleslav II., vypravil se norský Viking Leif Erikson po stopách svého otce Erika Rudého, který kolonizoval Island a Grónsko. Na tomto ostrově dokonce postavil první křesťanský kostel. Se svými muži prozkoumal i nově objevené pobřeží, kterému dal název Vinland. U toho pochopitelně nezůstalo. Následovala Země plochých kamenů, což byl Baffinův ostrov, a Země hlubokých lesů čili dnešní poloostrov Labrador. Archeology objevená osada na ostrově Newfoundland je jasným důkazem přítomnosti Vikingů v Novém světě dávno před Kolumbem. Tito odvážní plavci se však do školních učebnic nedostali.
