Jámy patří ke kultuře nálevkovitých pohárů, která sahá až do období 3 500 let před Kristem. Stejná kultura, která vykopala jámy u Hostivic, obývala i nedaleký čtvercový objekt u Makotřas. Tam měl objekt ve tvaru čtverce značit astronomické spojnice. Jaký šílený účel ale mělo vykopávání jam, do kterých se vkládaly ostatky?
Zvířata a děti ve stejném hrobě
Dvě jámy byly děsivé. První, menší jáma měla průměr necelé dva metry a hluboká byla jen jeden metr. Uvnitř byla kostra krávy staré asi 10 let. Pod ní byla dvě asi dvouletá dobytčata a prase či ovce. „Vše nasvědčuje tomu, že zvířata nebyla v jámě jen tak pohozena. Naopak byla obřadně uložena. To je bezesporu zajímavým dokladem rituálních praktik týkajících se zvířat,“ uvádí Bohumil Vurm v knize Tajné dějiny Prahy.
Jenže druhý nález už byl o dost drastičtější. Druhá oválná jáma se směrem dolů rozšiřovala a měřila 3,2 na 2,3 metrů. V hloubce jednoho a půl metru obsahovala mimo zvířecích kostek i malou kostřičku asi dvouletého dítěte. Kromě něho pak ale ještě kosterní pozůstatky dalších dvou dětí ve věku 5 až 7 let a jednoho dospívajícího jedince ve věku asi 16 až 20 let. Ostatky byly všechny v jedné jámě…
Kostra nejmladšího dvouletého dítěte byla umístěna na šíji a těle býka, který ležel na pravém boku, stejně jako kráva z předešlé jámy. V těsné blízkosti byl pohřben i pes. Lebky všech v jámě – býka, dítěte i psa ležely ve středu jámy. Lebka dítěte pak byla orientovaná k severovýchodu, zatímco jeho nohy k jihozápadu. Zcela opačně byla orientovaná lebka psa, která ležela na levé straně. Kolmo na linii, kterou tvořily tyto dvě lebky, pak ležela mohutná býčí hlava a dotýkala se lebky psí. Jižní obvod jámy lemovaly kosti všech dětí i zvířat.
Nezvyklý pohřeb, nebo oběti?
To, jestli šlo tehdy o nezvyklé pohřbívání zvířat a lidí do jednoho hrobu, nebo zda se jednalo o nějaké podivné rituály, které měly své oběti, se dá dnes jen těžko určovat. Kombinace zvířecích a lidských hrobů je v dnešní době výjimečná.
„Podobné pohřby jsou ze stejného období známé z Německa, kde bývají dávány do souvislosti s obětmi. Naskýtá se otázka, zda tyto kultovní praktiky v Hostivici mohou nějak souviset s makotřaským kultovním objektem, který je nedaleko a k jakému účelu rituály sloužily,“ podotkl Vurm.
Můžeme jen doufat, že děti nezemřely nedobrovolně násilnou smrtí…
Zdroj: Bohumil Vurm, Tajné dějiny Prahy