Praha 7 není vlastníkem budovy
Strohý až přísný dům na nábřeží vlastní Generální finanční ředitelství. Jeho tisková mluvčí Petra Petlachová nám řekla: „Sochy vykazovaly značný stupeň poškození, proto jsme přistoupili k jejich opravě. Sochy budou odvezeny na specializované pracoviště k restaurátorskému zásahu a navráceny zpět na své místo přibližně v polovině roku 2018. Celý proces restaurování sochařské výzdoby probíhá za stálého dohledu Národního památkového ústavu.“
Josef Mařatka uměl svalnatého dělníka i něžný polibek
Třímetrové alegorické mužské postavy sochy ze sliveneckého mramoru z let 1927-1928 představují Sklářství, Stavebnictví, Kovodělnictví a Hornictví. Autorem soch je Josef Mařatka.
Mařatka se narodil roku 1874 na Novém Městě pražském v Žitné 14, v domě, kde bydlel také Antonín Dvořák. Studoval na umprumce u Celdy Kloučka a pak na AVU u J. V. Myslbeka. Po studiích odjel do Paříže, kde pracoval v ateliéru Auguste Rodina jako jeho asistent. V roce 1902 uspořádal v Praze výstavu jeho díla, stejně jako o sedm let později Antoina Bourdella, obě výstavy významně ovlivnily vývoj sochařství v Čechách.
Od roku 1920 působil Josef Mařatka jako profesor UMPRUM v Praze.
V letech 1905-1907 spolupracoval se Stanislavem Suchardou na pomníku Palackého, pro který modeloval skupiny figur, zhotovil také některé sochy na Šalounově pomníku Mistra Jana Husa. V letech 1909 až 1911 vytvořil sousoší Vytrvalost a Síla, osazené na balkóně magistrátní budovy, a alegorické postavy Skromnost a Ušlechtilost, které jsou na atice radnice.
Známý je také Mařatkův Polibek na Petříně (1910).
Hlavy pro Hlávkův most prošly, samotný stavitel měl smůlu
V roce 1914 vysochal portréty pražských radních pro Hlávkův most, stejně tak postavu samotného stavitele a mecenáše Josefa Hlávky. Plastika však osazena nebyla, protože se po první světové válce mělo za to, že si Hlávka až příliš zadal s padlým mocnářstvím. (Kopii z r. 1994 lze vidět v pasáži Hlávkova domu ve Vodičkově ulici.)
V letech 1921-1926 vytvořil sochař celkem třináct portrétů a pomníků prezidenta Masaryka.
Na sochách Sklářství, Stavebnictví, Kovodělnictví a Hornictví Mařatka pracoval v době, kdy také vytvářel Pomník padlým v Bělé pod Bezdězem nebo pomník Mistra Jana Husa v Chrudimi.
V roce 1929 pak Mařatka hotovil sochy pro Ministerstvo železnic na Těšnově.
Asi nejznámějším Mařatkovým dílem je pomník Praha svým vítězným synům na Náměstí Pod Emauzy (bylo zničeno nacisty, znovu osazeno 28. října 1998).
Josef Mařatka měl ateliér v Praze 7 v ulici Na Výšinách 12, bydlel za rohem v Korunovační 9. Od roku 1933 žil ve Střešovicích na adrese U páté baterie 40, v domě, který mu projektoval Pavel Janák. Zemřel v Praze v roce 1937.
Radnice a finančák byl původně pojišťovnou
Monumentalistická budova na Nábřeží kapitána Jaroše vznikla podle projektu architekta Jaroslava Rösslera; jeho osobnosti jsme se věnovali minulý týden v souvislosti s dejvickým arcibiskupským seminářem.
Nechala ji v roce 1929 vystavět Úrazová pojišťovna pro Království české. Budova má 700 místností, 233 jich pak pojišťovna pronajala Státnímu statistickému úřadu. Po Únoru zde sídlila Státní plánovací komise.
6. ledna 1987 kolem sedmé ráno zazněl Prahou mohutný výbuch. V přízemí východní části budovu vybuchl plyn a vznikl požár, při kterém zahynuli dva lidé.
Kromě soch Mařatky jsou na domě také dva reliéfy a pamětní deska od Karla Pokorného. Na východní a západní atice jsou po dvou umístěny sochy Josefa Pekárka, ty již restaurováním prošly letos na jaře.
Úrazová pojišťovna pro Království české vznikla v roce 1889, v letech 1918 – 1948 nesla jméno Úrazová pojišťovna dělnická pro Čechy, potom Ústřední národní pojišťovna. Jejím bezkonkurenčně nejznámějším zaměstnancem byl spisovatel Franz Kafka. (1883 v Praze – 1924 v Kierlingu u Klosterneuburgu). Od srpna 1908 až do svého předčasného penzionování v roce 1922 pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně v ulici Na Poříčí 7, nejprve jako koncipient, poté na různých pozicích tajemníka. Byl zde oblíben u spolupracovníků i nadřízených a dosáhl i nesporného kariérního úspěchu.
