• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Jak se u nás začalo říkat čau. Všední pozdrav má nevšední původ

    22.10.2020

    Napadlo vás někdy, jak vznikl (ne)český pozdrav „čau“? Stačí zabrousit do 50. let minulého století a z tehdejší záplavy sovětských filmů vylovit italský snímek Velká modrá cesta. Zdá se to možná zvláštní, ale právě toto takřka zapomenuté drama o jednom rybáři má na svědomí jeden z nejrozšířenějších českých pozdravů, tak populární mezi mladými lidmi.

    Od pozdravu k italské kinematografii

    Je zajímavé, kolik desetiletí si z generace na generaci předáváme pozdrav „čau“ a téměř nikdo ani netuší, že tak často používaný výraz není český, ale italský. A že se ještě na začátku 50. let minulého století vůbec nepoužíval. Jenže přišel konec této dekády a s ním do českých, přesněji řečeno česko-slovenských kin, italský koprodukční film La grande strada azzurra (Velká modrá cesta).

    Českoslovenští legionáři z Úval působili ve Francii, Itálii i Rusku

    Drama s osmnáctiletým Terencem Hillem

    Dramatický příběh vypráví o rybáři Squarciovi žijícím se svou rodinou na malém ostrově u dalmatského pobřeží Itálie. Stejně jako ostatní vesničané bojuje nejen s tvrdými životními podmínkami a nedostatkem ryb v okolních vodách, ale také se zneužíváním od místních velkoobchodníků. Všichni rybáři loví ryby pomocí sítí, Squarcio však používá starou bárku, jež zbyla po druhé světové válce. Loví ryby na otevřeném moři, což způsobuje značnou nelibost u ostatních rybářů. Jednou se ale pokusí lovit s loďkou v pobřežních vodách a moře mu za tento nápad vystaví vysoký účet…

    Hlavní roli rybáře Squarcia si zahrál v té době už slavný francouzský herec a zpěvák Yves Montand. A nemůžeme nezmínit, že se v onom snímku také objevil teprve osmnáctiletý Terence Hill, tehdy ještě jako Mario Girotti. Ale zpátky k filmu a jeho souvislosti s naším populárním pozdravem.

    Brutální smrt Piera Paola Pasoliniho. Jaký konec potkal jednoho z nejkontroverznějších umělců 20. století?

    Ciao, čao, čau…

    Film Velká modrá cesta je totiž doslova prošpikován italským pozdravem „ciao“ (čteme čao) a protože se v 50. letech moc nedabovalo, český divák si mohl italského slůvka užívat do sytosti. Přes překlad i titulky zůstalo „ciao“ tak výrazné, že si jej lidé u nás opakovali s menší, libozvučnější obměnou. Slůvkem „čau“ se postupně začali zdravit na ulici i v zaměstnání, což mohlo mít zpočátku jistý smysl jako protiklad k nařízenému pozdravu „čest práci“. To pochopitelně neprocházelo hlavně v kancelářích a na pracovištích pro veřejnost, kde hrozily menší postihy.

    Postupem času ale tento neškodný pozdrav zdomácněl natolik, že už nikomu nevadil a od kolébky jej opakovaly i další generace. Až dodnes. Také se s členy rodiny, přáteli, známými nebo kolegy v práci vítáte či loučíte italským pozdravem „čau“?



    Nepřehlédněte