Autorka píše o osudu mnoha legionářů. Z československých legionářů ve Francii zmiňuje třeba rodáka z Úval Františka Budku (1888-1966), který je pochován v rodinné hrobce na úvalském starém hřbitově. Dalším francouzským legionářem z Úval, zmiňovaným v publikac, je Václav Pikner (1895-1956). Z československých legionářů v Itálii uvádí například Bohumila Kosíka, který se narodil v roce 1891 v Úvalech a padl během bojů na Slovensku u obce Saja Sv. Petr, nebo dobrovolníka Karla Mandu (1897-1994), který je pochován na starém úvalském hřbitově. Z ruských legionářů autorka uvádí například Jana Cmírala (1892-1987), který se v Úvalech narodil i zemřel. V knížce je zmíněn také třeba Václav Husák (1894-1970), který pocházel z Hostomic (okres Hořovice) a v Úvalech strávil stáří. Celkově z městečka, odkud odešlo do Velké války přes 500 mužů, našla informace o 64 legionářích.
Zajatecké tábory
Jedna z kapitol se věnuje zajateckým táborům, které byly plné českých a slovenských zajatců. „Největší počet našich vojáků bojoval na ruské frontě. Ne všem se podařilo vstoupit do legií, jediným informačním kanálem byly vedle ústních informací tiskoviny. T. G. Masaryk byl hrdý na 60 tisíc ruských legionářů, hovořil o záloze dalších 50 tisíc mužů v zajateckých táborech. Mnozí rakouští vojáci, jako Josef Jánský nebo Václav Vícovský, si psali v zajetí deník,“ uvádí Lenka Mandová. Zmiňuje například Václava Vícovského (1891-1973), který bydlel v Úvalech v ulici Gutha-Jarkovského, vyučil se ševcem. „Narukoval hned v srpnu 1914 na srbskou frontu, pak ze Srbska ustoupili do Slavonie,“ píše Mandová. Později putoval do zajetí v Rusku.
Fakta pro dospělé i pro děti
„Knížku jsem psala proto, abych Čechům a hlavně dětem podala ve stručné podobě fakta o významu založení československého vojska v zahraničí, o vojenské podpoře 1. odboje, o skutečnosti, která byla totalitními režimy zakázána a zapomenuta. Psala jsem o tom, že obyčejní řemeslníci, několik učitelů a umělců, dělníků a rolníků, kteří uměli číst a psát, vyznali se ve vojenských mapách, kteří znali taktiku v rakousko-uherském vojsku, přeběhli k nepříteli, aby mohli bojovat proti Rakousko-Uhersku a císařskému Německu za přežití obou národů, za svobodu Čechů a Slováků, za republiku, kterou svým hrdinstvím pomohli založit. Přihlásili se k zahraničnímu odboji, k Československé národní radě,“ uvedla Mandová pro Náš REGION.
Zaslouží si úctu a velký vděk
„Publikace přináší základní fakta o legionářích v Rusku, Francii a Itálii, o celkovém počtu 140 000 legionářů včetně Čechů a Slováků, kteří vedle francouzské, ruské a italské armády bojovali v americké a britské armádě. Doplněna je přehlednými mapami a autentickými fotografiemi, které byly získány v rodinách legionářů, čili jsou publikovány poprvé,“ dodala. Fotografie legionářů autorka předala Československé obci legionářské, jejíž členové práci lektorovali. „Zaslouží si naši úctu a velký vděk,“ uzavřela.
