Olomouckému arcibiskupství se v úterý vrátila více než osmdesát let pohřešovaná cenná kniha z 16. století. Italští četníci ji zadrželi předloni v aukční síni v Terstu.
Pokud se rozhodnete strávit svoji dovolenou v Itálii u moře v provincii Marche a máte rádi historické památky, nezapomeňte navštívit romantické městečko Urbino.
Oblíbené prázdninové destinace se pomalu otvírají Čechům. Jak padají čísla nakažených, tím více se otvírá destinací bez povinné karantény.
Italský automobilový závodník a zakladatel automobilky Enzo Ferrari bude mít v Praze svou ulici. Nacházet se bude v Praze 13. Nově bude v hlavním městě pojmenována v Michli také ulice po vynálezci a puškaři Sylvestru Krnkovi a v Praze 10 bude mít park básník a výtvarník Jiří Kolář.
Vánoční obrázky pro Ježíška směřují opět na Svatou Horu, zapojte se do jedinečné mezinárodní soutěže Vánoce v Čechách a Ledru. Obrázky můžete posílat až do 28. prosince.
Napadlo vás někdy, jak vznikl (ne)český pozdrav „čau“? Stačí zabrousit do 50. let minulého století a z tehdejší záplavy sovětských filmů vylovit italský snímek Velká modrá cesta. Zdá se to možná zvláštní, ale právě toto takřka zapomenuté drama o jednom rybáři má na svědomí jeden z nejrozšířenějších českých pozdravů, tak populární mezi mladými lidmi.
Pokud se vám na zahradě urodilo více rajčat, než stíháte zkonzumovat, připravte nejen domácí kečup, ale vyzkoušejte i recepty na rajčatovou marmeládu nebo čatní. V zimě tyto zásoby oceníte.
Před několika dny, konkrétně 3. srpna ve večerních hodinách, byl za účasti italského premiéra Giuseppa Conteho a dalších vrcholných politiků slavnostně otevřen nástupce zříceného Morandiho viaduktu v italském Janově. Blíží se smutné výročí někdejší katastrofy. 14. srpna 2018 došlo za plného provozu ke zřícení jednoho ze sektorů téměř 1200 metrů dlouhé stavby do údolí. Z výšky asi čtyřicet pět metrů se zřítilo třicet aut. Tuto nehodu nepřežilo čtyřicet tři lidí.
Pizzu milujeme. V pizzerii za ní ale dáme i více než dvě stovky. Opravdová cena jedné pizzy je ale tak možná třicet čtyřicet korun. A jestli někdo tvrdí, že to v troubě nejde? Toho si nevšímejte. I tak ji určitě upečete vynikající.
Vláda zastaví kvůli šíření koronaviru lety z Jižní Koreje. Plánuje také omezení letů z Milána, Benátek, Boloni a Bergama. U Koreje lze věc zařídit bez jednání s Evropskou komisí (EK), řekl po jednání Bezpečnostní rady státu premiér Andrej Babiš (ANO). Už dříve vláda zastavila na dobu neurčitou přímé lety do Číny. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) se stejnými pravidly bude řídit omezení spojení s Koreou, lety ze Soulu by měly přestat přistávat už v úterý.
Evropou kráčí černá smrt provázena nepředstavitelnou hrůzou. Člověk se probudí – pravděpodobně do večera zemře nebo spatří záhubu svých blízkých. Ulicemi projíždějí vozy navršené mrtvolami. Hromadné jámy se rychle plní, obydlí vyprazdňují… A v ústraní bohaté vily se deset mladých vypravěčů baví příběhy.
Podle „Zlaté legendy“ ze 13. století složila patnáctiletá Agáta (asi 225 – 251) z bohaté a vznešené rodiny žijící v Katánii na Sicílii za vlády císaře Decia (249 – 251) slib panenství. Ne příliš bohatý náměstek císaře na ostrově Quintianus si umínil, že se s ní ožení, aby si tak pomohl k nějakému majetku. Ať se to Agátě líbí, nebo ne.
Jak k tomu došlo? Caesar byl původně členem tzv. prvního triumvirátu, vládl s dalšími dvěma politiky, s Pompeiem a Crassem, což vlastně byla diktatura těchto tří osob. Když Crassus zemřel, dělil se Caesar o moc už jen napůl s Pompeiem. Oba dva však sledovali stejný cíl – uchvátit veškerou moc jen a jen pro sebe…
Znala jen práci doma, práci v továrně a službu Bohu. Chtěla studovat a stát se řeholnicí a misionářkou, osud – či Bůh – s ní však měl jiný plán. Stala se mučednicí čistoty a patronkou obětí znásilnění.
Vnuk jednoho z nejbohatších mužů světa se ve svých šestnácti letech stal obětí brutálního únosu, během něhož přišel nejen o ucho, ale i o trvalou ztrátu tělesného a duševního zdraví. A v dalších letech se vše ještě zhoršilo. Bouřlivý mladík zaplatil tu nejvyšší daň za to, že patřil do rodiny miliardáře J. Paula Gettyho.
Michelangelo Buonarroti, který se narodil 6. března 1475, nebyl jen velice nadaný renesanční malíř, sochař, architekt a básník, nýbrž i schopný a výkonný manažer v dnešním slova smyslu, jak nám dokládají nálezy z archivů v italské Florencii a Pise.
Jeho jméno, Jan Blažej Santini Aichel, pro nás neznamená jenom naprosto unikátní architekturu, ale také dokonalou práci s hmotou stavby, světlem a symbolikou. Na otázku, zda jde jen o hříčky nebo určité poselství, by mohl odpovědět jen on sám. Ostatním musí stačit, že jeho dílo mohou obdivovat.
Vilemína přišla na svět o Letnicích někdy kolem roku 1210. Byla dcerou Konstancie Uherské a Přemysla Otakara I. O jejím dětství se mnoho neví. Jisté je, že ve druhé polovině 13. století se společně se svým synem přestěhovala do Milána. Byla to velmi skromná a asketická žena, která si však získala sympatie u vládnoucího rodu Visconti a dalších vlivných rodin. Podle historiků o Vilemíně nejsou dochovány žádné dobové záznamy a zmínku o ní najdeme až z roku 1300 z dochovaných inkvizičních materiálů.
