Vznikla z Německé dělnické strany (Deutsche Arbeiterpartei, DAP) založené v lednu 1919 frontovými vojáky a byla vedena Adolfem Hitlerem, který do této strany vstoupil v září 1919 jako člen strany číslo 7 a dal jí název „NSDAP“. 24. 2.1920 vyhlásil na dějinně významné schůzi v Mnichově 25 bodů programu strany. Za nadšeného souhlasu stoupenců byl stanoven program NSDAP na věčné časy.
Při volbách do říšského sněmu v roce 1932 se stala NSDAP nejsilnější stranou v Německu. 30. ledna byl Hitler povolán za říšského kancléře a tím dosáhla NSDAP a národně socialistické hnutí plného vítězství. Tento den se nazývá dnem převzetí moci. Po smrti říšského prezidenta von Hindenburga (2. 8. 1934) sloučil Hitler úřad říšského prezidenta s úřadem říšského kancléře ve své osobě.
Za vedení Adolfa Hitlera byly jednotlivé země sloučeny v Německou říši. Nezaměstnanost byla odstraněna a vliv židovstva zlomen. Selský stav, jakožto základ národní síly byl zajištěn říšským zákonem o dědičných statcích. Německá kultura byla obnovena v národním duchu, Hitler osvobodil Říši od pout versaillské mírové smlouvy (1920) a dal jí opět silnou brannou moc.
V letech 1938 – 40 byla vytvořena Velkoněmecká říše, která usiluje o novou Evropu za německého vedení.
Národně socialistický světový názor, jehož tvůrcem byl Adolf Hitler:
- nejvyšší (mravní) zákon zní: Prospěch celku je před prospěchem jednotlivce! Každý jednotlivec vděčí za svůj majetek a svá soukromá práva velikému celku, vůči kterému je za to zavázán svou prací a svým výkonem;
- národně socialistické pojetí národa spočívá na rasové myšlence. Národ je osudové společenství z krve (rodu, rasy) a půdy;
- snaží se o nové přetvoření národa a při nejostřejším potírání liberalismu a marxismu žádá totalitu své ideje ve všech oblastech národního života;
- jednou z nejvyšších zásad národně socialistického světového názoru je vůdcovský princip. Jeho nejhlavnější znaky jsou: autorita vůči podřízeným, odpovědnost vůči nadřízeným. Vůdcovský princip spočívá na myšlence výběru, který se provádí především z hlediska výkonu. Vůdci mají být vždy jen nejschopnější muži. Vůdcovská zásada znamená překonání parlamentárního systému a vyznávání hodnoty osobnosti ve všech oblastech národního života;
- se zásadou vůdcovství se slučuje zásada kamarádství (der Kameradschaft). Kamarádství je onou formou společenství, v níž rozdíly tříd a stavů jsou překonány a uskutečňuje se socialismus činu;
- v čele NSDAP stojí Vůdce Adolf Hitler. Slučuje ve své osobě vedení strany a vedení státu. Vůdci jsou přímo podřízeni župní vedoucí. Župy se dělí na kraje a ty na místní skupiny, ty pak dále na buňky a buňky se skládají z bloků;
- složkami NSDAP jsou SA (úderné oddíly), SS (ochranné oddíly), NSKK (Národně socialistický motoristický sbor),
- Hitlerjugend (Hitlerova mládež), NS-Frauenschaft (Svaz národně socialistických žen), DAF (Německá pracovní fronta), KdF (Radostí k síle), Bund Deutscher Mädel- BDM (Svaz německých dívek) a další.
K tomu, aby si NSDAP získala značnou oblibu vyjádřenou později v demokratických volbách vlastně stačilo jen málo. Že se Němci měli v té době o něco líp, anebo jim to bylo aspoň slíbeno. O to krutější pak byl střet s následující realitou.
