Eva Braunová se narodila 6. února 1912 v Mnichově v rodině učitele jako prostřední ze tří sester. A jak už to tak někdy bývá, i rodní sourozenci mají různé názory nejen na rodinné, ale i politické události. A také různé osudy. Zvlášť když se rozhodnete provdat se za diktátora. Eva se poprvé setkala s Hitlerem v Mnichově v r. 1929, kde byla asistentkou ve fotoateliéru Heinricha Hoffmana, oficiálního fotografa NSDAP, stejně jako její sestra Gretl. S Hitlerem se začala stýkat asi po dvou letech. (Po válce byl Hoffman odsouzen na 4 roky do vězení.) Eva se pokusila o svou první sebevraždu v srpnu 1932, střelila se do hrudníku otcovou pistolí. Historici se domnívají, že to byla demonstrativní sebevražda, chtěla tím jen vzbudit Hitlerovu pozornost, což se jí také povedlo, Koncem roku se z nich stali milenci.
O druhou, rovněž demonstrativní sebevraždu, se pokusila v květnu 1935, kdy se předávkovala prášky, protože jí Hitler dle jejího názoru nevěnoval dost pozornosti. Od roku 1936 žila se svým idolem v Berghofu, kdykoli tam Hitler pobýval, ale většinou se zdržovala v Mnichově. Svůj vlastní byt měla také v novém říšském kancléřství. Navrhl ho Albert Speer, architekt Hitlerova nového Německa.
Hitler chtěl být prezentován jako ctnostný vzor hrdiny. V nacistické ideologii byli muži politickými vůdci a bojovníky a ženy měly za úkol být v domácnosti, starat se o rodinu a vychovávat děti v duchu nacionálního socialismu. Vliv Evy na Hitlera byl zřejmě, vzhledem k jeho názorům, minimální. Během ekonomických nebo politických jednání nebyla přítomna. Nebyla ani členkou nacistické strany. Hlavně se zajímala o sport, módu a kino. V průběhu let jí sestra Ilse vyčítala, že je stále arogantnější a povrchnější.
Jen v jednom případě se zajímala o politiku, a to tehdy, když v r. 1943, po prohrané bitvě u Stalingradu, vyhlásil ministr propagandy Göbbels „totální válku“ za konečné vítězství. Znamenalo to také možný zákaz ženské kosmetiky a dalšího luxusu. Podle svědectví Speera, v té době ministra zbrojení, Eva rozhořčeně u Hitlera protestovala. Hitler ho poté v tichosti pověřil, aby slovo „zákaz“ bylo nahrazeno slovem „pozastavení“.
Eva a Adolf, v rozporu s různými podezřeními, vedli normální sexuální život. Nikdy se spolu neobjevili na veřejnosti, protože Hitler se bál ztráty popularity u žen. Známí a příbuzní vzpomínali, jak se Eva pochichtávala nad fotografií Chamberlaina z roku 1938, sedícího na pohovce v Hitlerově mnichovském bytě. Říkala: „Jen kdyby věděl, co se na té pohovce odehrávalo!“ Spekuluje se i o tom, že jedno ze šesti dětí Göbbelse mělo za otce Hitlera.
Na začátku dubna 1945 Eva odjela z Mnichova do Berlína, aby byla s Hitlerem ve Vůdcově bunkru. Odmítla odjet, i když už byla Rudá armáda ve městě. Po půlnoci v noci z 28. na 29. dubna byli Eva Adolf oddáni. Tím se Evě splnil životní sen – stala se paní Hitlerovou (Frau Hitler). 30. dubna odpoledne spáchali novomanželé sebevraždu. V Evině případě rozhodně nešlo o naplněný život. Byla Hitlerovou ženou ani ne 40 hodin a dožila se jen tzv. Kristových let, tj. 33. A zřejmě si od společného života s Hitlerem slibovala víc, než jen společnou sebevraždu. Samozřejmě, pokud nebudeme věřit konspiračním teoriím o tom, že celá sebevražda byla jen fingovaná.
Do styku s Hitlerem a jeho blízkými samozřejmě přišli i Evini příbuzní. Starší sestra Ilse (1908-1979) měla k Hitlerovu národnímu (nacionálnímu) socialismu vyhraněný a pochybovačný názor. Dávala to najevo tím, že se se sestrou velmi málo stýkala.
Zato nejmladší sestra Margaret (1915-1987), které v rodině říkali „Gretl“, poměry v Hitlerově říši tak vyhovovaly, že dělala doprovod Evě na Berghofu, což byla Hitlerova rezidence na Obersalzbergu, součást tzv. Orlího hnízda. Tam poznala ctižádostivého důstojníka SS Hermanna Fegeleina, Himmlerova oblíbence, který s ním jednal jako se synem. Politicky dohodnutá svatba, které se zúčastnil i Hitler, se konala 6. 6. 1944, Fegelein byl znám jako svůdce a i po svatbě se v tomto ohledu nijak neomezoval. Hitler o tom zřejmě věděl, a i když s tím nesouhlasil, tak toto chování Fegeleinovi toleroval.
Klec spadla, když byl Fegelein ke konci války dopaden ve svém bytě v civilním oděvu a se svou maďarskou milenkou. U sebe měl jak německé, tak zahraniční peníze a některé šperky své švagrové. Hitler ho obvinil z dezerce a z kolaborace s Himmlerem při vyjednávání kapitulace se spojenci. Eva se zprvu za švagra přimlouvala, sestra Gretl v té době byla ve vysokém stupni těhotenství. Když však zjistila, že Fegelain je kromě jiného také prachsprostý zloděj, přestala se ho zastávat a přimlouvat se za něj. Fegelein byl 29. 4. 1945 zastřelen. Gretl šest dnů poté porodila dceru a dala jí jméno Eva. Později se provdala za obchodníka. Starší sestra Ilse, která se od Evy distancovala, se vdala dvakrát. Válku přežili i Eviny rodiče. Matka Franziska zemřela roku 1976 ve věku 96 let, otec Fritz zemřel roku 1964.
