Adolf Hitler Prahu navštívil půl roku před začátkem druhé světové války války. Spolu s kolonami jeho aut přijela zkáza pro Československo, které již bylo několik měsíců okleštěné a přezdívá se mu Druhá republika. Hitler naši hranici překročil o den dříve, ale do Prahy dorazil až 15. března 1939 kolem čtvrt na osm večer.
Zdržel se tu téměř 24 hodin, během kterých stihl vydat výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který prezidenta Emila Háchu donutili podepsat. Nejprve vzdoroval, ale nakonec dokument podepsal pod pohrůžkou, že nacisté vpadnou do Prahy. „To je můj největší životní úspěch! Vstoupím do dějin jako největší Němec. Děti zlaté!,“ jásal Hitler, který byl při vyjednávání s Háchou nervózní. Prezident během vyjednávání prodělal srdeční příhodu. Hitler Háchovi například sliboval, že se wehrmacht do několika měsíců stáhne a Češi si budou moci rozhodovat o vnitřních záležitostech sami. Když Hácha stále váhal, pohrozil: „Buď se podrobíte, anebo vás vyvraždíme.“
Jeho velkým kritikem byl uznávaný československý novinář Ferdinand Peroutka, který přesně před 40 lety zemřel v exilu, ve stejný den, kdy se Adolf Hitler narodil.
Praha podle nacistů. Co se mělo změnit?
Kromě výrazného okleštění už tak okleštěné Druhé republiky, zatoužil Hitler po výrazné přeměně Prahy.
Petřínská rozhledna v srpnu 2016 oslavila 125 let. Německému führerovi se nelíbila a chtěl ji nechat zbourat. Měl zálibu v architektuře a když se 16. března probudil, díval se z jihozápadního křídla Hradu na město na Petřín. Podle jeho názoru kazila celkový dojem z výhledu na historické město. Když odjel z Prahy, namířil si to i s kolonou do Brna a pak do Vídně.
Nacisté chtěli ve 40. letech Prahu změnit v germánské město. Hitlerův dvorní architekt se jmenoval Albert Speer. Výrazné změny se neměly vyhnout ani středu města. „V několika letech bude pro každého návštěvníka tvář Prahy čistě německá, přestože v milionovém městě bydlí jen 21 tisíc Němců,“ prohlásil Reinhold Niemeyer dva roky od začátku okupace ČSR.
Nacisté v Praze plánovali mohutné stavby, rozsáhlá náměstí i široké bulváry. Obecní dům měl být stržen. Také Staroměstská radnice se měla dočkat přestavby. Na Střeleckém ostrově měl vzniknout reprezentativní domov, internát i sportoviště pro Hitlerjugend. Na Petříně měl místo rozhledny vzniknout univerzitní kampus. Němci mimo jiné plánovali stavbu metra, jejich plány s podzemkou počítaly. Jak víme, neuskutečnily se a komunisté v padesátých letech projekt zastavili.
