Výstava odhaluje osobní věci Adolfa Hitlera
Na zámku v Bečově nad Teplou na Karlovarsku začala výstava Příběh stolu, která návštěvníkům přiblíží sbírku několika osobních předmětů Adolfa Hitlera.
Na zámku v Bečově nad Teplou na Karlovarsku začala výstava Příběh stolu, která návštěvníkům přiblíží sbírku několika osobních předmětů Adolfa Hitlera.
Používáme ho takřka denně, spolu s dalšími pozdravy jako ahoj nebo čau. Jak však tyto pozdravy, které se na rozdíl od jiných používaných v dalších slovanských zemích? Vše má své zajímavé historické souvislosti.
Republice obětoval vše. Nadání, kariéru, čest i život. Jeden z nejlepších důstojnických kádrů se vzdal aktivního odboje v zahraničních jednotkách a bez připomínek přijal roli premiéra protektorátní vlády. Roli, ve které nešlo neprohrát. Ale bývalý legionář si zachoval čistý štít, a ještě se mu povedl husarský kousek – ze své „kolaborantské“ funkce učinil centrum odboje.
Slavný německý filozof neměl nikdy dobré zdraví, své problémy však až do začátku roku 1889 zvládal. Tehdy trávil zimu v Turíně a 3. ledna byl svědkem situace, kdy na ulici jakýsi kočí začal bičovat koně. Filozof týraného koně objal, začal vzlykat a vzápětí se zhroutil na zem. Pomohli mu vstát a dovlekli ho domů. Několik dní strávil na pohovce a posléze byl převezen na psychiatrickou kliniku do Švýcarska. Chvíli bouřlivě zpíval, chvíli všem nadával. Nějaký čas se vydával za vévodu a v jeden okamžik dokonce za německého císaře. Od té chvíle už se filozofův mozek nevzpamatoval.
V listopadu 1945, jen pár měsíců po válce, otevřel americký žalobce Henry Jackson pětihodinovou obžalobou proces, který nemá v historii obdoby. Hlavní viníci již ale byli po smrti – Hitler, Goebbels či Himmler spáchali sebevraždu. A tak vedle Göringa nesli odpovědnost za zločiny nacistického Německa „vojáci“ Keitel s Jodlem. Zatímco první byl spíše Hitlerovou loutkou, Jodl patřil mezi přední „jestřáby“. I když se bránil zuby nehty, nebylo mu to nic platné. Spravedlnost dostihla i jeho.
Norimberský tribunál. Po válečném pekle postavily vítězné mocnosti 21 německých viníků před mezinárodní soud za zločiny proti míru a proti lidskosti. Stanul mezi nimi i muž, který po řadu let hájil nacistický stát na mezinárodním kolbišti, Joachim von Ribbentrop.
Pár minut slávy. Velmi hořké. Stát se hlavní postavou nacistického monstrprocesu nebyl žádný med. Ale holandský mladík možná ani nevnímal, že se stal loutkou na velkém jevišti moderních dějin.
Každá diktatura se za účelem svého rozvoje dříve nebo později pokusí zideologizovat nejmladší příslušníky svého státu, děti a mládež. Výjimkou nebylo ani nacistické Německo. Propracovaný systém kolektivní výchovy v Hitlerjugend a příbuzných spolcích měl na starosti říšského vůdce mládeže.
20. dubna si připomínáme 130. výročí narození Adolfa Hitlera. Varovné výročí, protože do čela Německa se Hitler dostal na základě výsledků demokratických voleb. To až po nich se nadšený vizionář nebál sáhnout po moci, která mu nepatřila. A udělal to pro svůj národ.
Romantická zřícenina hradu Orlík vysoko nad městem Humpolec každoročně přitahuje velké množství návštěvníků. Stále stejně bedlivě naslouchají pověstem o zde ukrytém zlatém pokladu nebo tajných průzkumech nacistických vojsk za války. Pojďme se společně vydat na hrad plný pověstí a pověr.
„Je to pro nás katastrofa, kterou jsme si nezasloužili. Podrobujeme se a budeme se snažit zajistit svému národu klidný život. Nevím, zda budou mít vaše země prospěch z rozhodnutí učiněného v Mnichově. Určitě však nejsme poslední, po nás to postihne i jiné.“ Tato prorocká slova pronesl 30. září roku 1938 tehdejší československý prezident Edvard Beneš
V pondělí 4. června uplyne 76 let od chvíle, kdy v nemocnici na Bulovce zemřel zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich (*1904 v Halle nad Sálou poblíž Lipska). Smrt nastala následkem poškození životně důležitých orgánů bakteriemi a jejich jedy. Ty se usídlily zejména v hrudní dutině, v bránici a krajině sleziny a tam se pomnožily. Antibiotika neměli lékaři k dispozici. O dva dny později byl pohřben v Berlíně na hřbitově invalidů, místo jeho hrobu je dnes známo.
Německý Führer Adolf Hitler přišel na svět 20. dubna, za rok tomu bude již 130 let. Příští rok v polovině března uplyne 80 let od jeho příjezdu do Prahy, zároveň i od vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Do Prahy přijel osobně za prezidentem Emilem Háchou a přepsal na Pražském hradě. Co se mu na panoramatu Prahy nelíbilo tak, že to chtěl nechat zbořit?
Nejvýznamnější představitel české žurnalistiky Ferdinand Peroutka zemřel před 40 lety. Je nositelem Řádu T. G. Masaryka I. třídy a každý rok se novinářům udělují ceny, které nesou jeho jméno. Ačkoliv zemřel v exilu, jeho tělo po revoluci spočinulo na Vyšehradském hřbitově.