Vychován ženami
Friedrich Wilhelm Nietzsche se narodil v roce 1844 v obci Röcken poblíž Lipska. Pocházel z rodiny evangelického pastora, ale jeho otec zemřel, když mu byly pouhé čtyři roky. O výchovu mladého filozofa se pak staraly výhradně ženy – matka, sestra, babička a tety, což se později projevilo na jeho neschopnosti navázat vážný vztah (zřejmě byl však homosexuál). Na druhou stranu občas navštívil nějaký ten nevěstinec, což se projevilo na jedné maličkosti – nakazil se syfilidou, která později jeho psychické problémy prohloubila.
Filozof, básník i hudební skladatel
Už na studiích se projevil Nietzscheho široký talent – zabýval se hudbou, poezií, ale nejvíce filozofií. Jeho zdravotní stav však nikdy nebyl úplně dobrý. Měl časté migrény, bolesti žaludku a záchvaty. Nietzsche vlastně churavěl po celý život – trápily ho noční můry, pocit vyčerpanosti fyzické i psychické, a to vše v jakýchsi „záchvatech“ v trvání několika dnů či týdnů. „Záchvaty zasahují jako blesk, ochromují ho, zatemňují jeho smysly, téměř mu trhají vnitřnosti z těla,“ vyprávěli svědci. Střídala se také období melancholie s obdobími obrovské energie a tvůrčího elánu, kdy psal své slavné knihy, jež ovlivnily mnoho generací a měly velký vliv na filozofii existencialismu.
Tak pravil Zarathustra…
Nietzsche je především obrovským kritikem a bořitelem – obrací se k antické civilizaci a volá, s trochou nadsázky, po příchodu nadčlověka. Své nejslavnější dílo Tak pravil Zarathustra začal psát v roce 1881. Zde je ovšem třeba dodat, že jeho filozofické učení, plné vnitřních rozporů a protikladů, nacisté násilně překroutili a Nietzsche sám nenese na vzniku ďábelské ideologie Třetí říše žádnou odpovědnost (byť jeho sestra s Hitlerem sympatizovala a při vůdcově návštěvě Nietzscheho domu věnovala Hitlerovi bratrovu vycházkovou hůl).
Devět let v temnotě
Ale zpět k Nietzscheho příběhu. Po léčbě na švýcarské a německé klinice mu stanovili jako diagnózu progresivní paralýzu. Matka si však svého syna odvezla domů a dalších devět let dožíval nešťastný a zlomený filozof za zavřenými dveřmi rodného domu, když se o něj po smrti matky starala jeho sestra. O Nietzscheho chorobě a záchvatech šílenství nikdo nesměl nic vědět. A to je také důvod, proč jsou poslední roky života jednoho z nejzáhadnějších filozofů navždy zahaleny nepropustnou temnotou. A tak známe jen konec tragického osudu: po několika infarktech zemřel pětapadesátiletý Nietzsche na zápal plic.
Zdroj: Libor Budinský (Šílenství slavných, 2014)
