Nejhorší jsou malé myšlenky. To už raději páchat zlo, než myslet přikrčeně. Zajímavý výrok a pravdivý. Za chvíli se seznámíme s jeho autorem. S myšlenkami je to však stejné jako se zbraněmi. Začínají být nebezpečné až ve chvíli, kdy se jich zmocní lidé, kteří se tedy rozhodnou nemyslet přikrčeně a začnou páchat… co vlastně?
Před pár dny uplynulo přesně 370 let od úmrtí slavného francouzského filozofa Reného Descarta. Významný myslitel, fyzik a matematik po sobě zanechal nemálo nadčasových výroků, díky nimž si můžeme připomenout jeho mimořádnou osobnost a současně se zamyslet nad sebou samými.
Jednoho dne ho napadlo, že se člověk může stát bohem. A tak se pokusil svůj nápad uskutečnit v praxi a začal se přivádět do extatických stavů, v nichž prožíval pocity božské suverenity. Jenže pokus ovládnout celý svět svou absolutní vůlí nakonec ztroskotal a božské pocity vystřídaly myšlenky na sebevraždu. V té mu dokázal zabránit jen alkohol, a to ve značně monstrózních dávkách.
Slavný německý filozof neměl nikdy dobré zdraví, své problémy však až do začátku roku 1889 zvládal. Tehdy trávil zimu v Turíně a 3. ledna byl svědkem situace, kdy na ulici jakýsi kočí začal bičovat koně. Filozof týraného koně objal, začal vzlykat a vzápětí se zhroutil na zem. Pomohli mu vstát a dovlekli ho domů. Několik dní strávil na pohovce a posléze byl převezen na psychiatrickou kliniku do Švýcarska. Chvíli bouřlivě zpíval, chvíli všem nadával. Nějaký čas se vydával za vévodu a v jeden okamžik dokonce za německého císaře. Od té chvíle už se filozofův mozek nevzpamatoval.
Sri Chinmoy byl indicko-americký myslitel a duchovní učitel. Jeho učení se zakládá na rozvíjení vnitřních schopností člověka, jako jsou mír, harmonie, láska nebo jistota. Své žáky inspiroval k životnímu stylu, který spojuje modlitbu a meditaci s aktivním životem ve společnosti.
Mojžíš Maimonides mu říkali v Evropě, on sám používal akronym Rambam. Patřil k největším židovským vědcům všech dob. Zapsal se do historie jako filozof, právní kodifikátor, vynikající lékař, politický poradce a místní právní autorita.
Lev Nikolajevič Tolstoj ( 9. 9. 1828 – 20. 11. 1910) se snažil popsat Rusko realisticky, sám ho možná viděl až příliš kriticky. Utíkal k prostotě života na venkově, ale na vlastní kůži poznal i to, co umí s člověkem udělat hazardní hráčství nebo touha po rozkoši v ženské náruči.
Mahátma Gándhí, celým jménem Móhandás Karamčand Gándhí byl jedním z největších politických a duchovních vůdců Indie. „Otec národa“ prosazoval filozofii aktivního, ale nenásilného odporu a svou zemi dovedl k vyhlášení nezávislosti 15. srpna 1947. Když Gándhí ve věku 78 let zemřel, za jeho rakví kráčel milionový průvod zástupců států z celého světa. Od roku 2007 je na 2. říjen, výročí narození Mahátmy, vyhlášen Mezinárodní den nenásilí. Pojďme si připomenout Gándhího mírotvorné poselství několika jeho výroky.
Dnes by mu to samozřejmě už neprošlo. Jenže svobodomyslná 60. léta byla opravdu o něčem jiném. Filozof světového jména se klidně mohl chovat promiskuitně a hlásat anarchismus. A dokonce to snad i myslel vážně, protože v roce 1964 odmítl převít Nobelovu cenu za literaturu. A proč?
Tu kávu, kterou jste si právě uvařili, si rozhodně zasloužíte. Po celodenním shonu zcela určitě. Vychutnáváte si ticho a vaše myšlenky se rozeběhnou různými směry. Je čas na trochu filozofie. Ale jistě, čtete správně, filozofie, čili láska k moudrosti není vyhrazena jenom lidem s tituly. Filozofovat lze o všem. Třeba o kávě, kterou pijete. V duchu se ocitáte třeba v Brazílii, ti informovanější v Etiopii, v její pravlasti. A co třeba ta lesknoucí se lžička, kterou jste právě odložili na talířek? Nechoďte pryč prosím, zkuste to dočíst.