Slavný ruský spisovatel v životě chyboval a pochyboval. Stejně jako jeho hrdinové

Další fotky

Lev Nikolajevič Tolstoj ( 9. 9. 1828 – 20. 11. 1910) se snažil popsat Rusko realisticky, sám ho možná viděl až příliš kriticky. Utíkal k prostotě života na venkově, ale na vlastní kůži poznal i to, co umí s člověkem udělat hazardní hráčství nebo touha po rozkoši v ženské náruči.

A hlavně o všem přemýšlel, hledal příčiny neutěšených poměrů, které v Rusku panovaly, stejně jako důvody různého lidského chování, zvláště pak toho krajního. Co bylo v jeho životě zásadní a důležité?

  • Otec Lva Tolstého pocházel ze starého šlechtického rodu, matka byla rozená kněžna Volkonská. Měl starší bratry Nikolaje, Sergeje a Dimitrije. Roku 1830 se ještě narodila mladší sestra Marie. Když byly Tolstému pouhé dva roky, zemřela mu matka na horečku omladnic.

Zradil SSSR, působil ve Svobodné Evropě a přišel jen o občanství. Spisovatel Někrasov měl štěstí, že ho to nestálo krk

  • V roce 1837 se rodina přestěhovala do Moskvy, aby se starší syn mohl připravit na přijímací zkoušky na univerzitu. Otec zemřel, když bylo Lvu Tolstému devět let. Osiřelí sourozenci žili v Jasné Poljaně, asi 190 km jižně od Moskvy, u otcovy tety, kde zůstali až do roku 1840, kdy teta zemřela, a děti se odstěhovaly k otcově sestře P. Juškové do Kazaně.
  • V roce 1844 začal Tolstoj studovat na Kazaňské univerzitě práva a filologii, ale studia nedokončil a vrátil se do Jasné Poljany, kde se chtěl věnovat sebevzdělávání. Od roku 1847 si začal psát deník, do kterého si zapisoval cíle, kterých chtěl dosáhnout, a zaznamenával úspěchy i neúspěchy při plnění těchto svých předsevzetí.

Puškin by dnes svůj souboj přežil. Byl by ale šťastný? Tajné zápisky promluvily

  • V říjnu 1848 odjel Tolstoj do Moskvy a začal ho zajímat úplně jiný způsob života. Propadl hraní karet, hrál je vášnivě a hazardně a často prohrával, což negativně ovlivnilo jeho finanční situaci. Hodně času také věnoval veselým flámům a lovu.
  • Poté, co zaplatil velké dluhy z hazardu, musel snížit své životní náklady na minimum. V roce 1851 se rozhodl doprovázet svého staršího bratra, který mu nahrazoval rodiče, na Kavkaz a v roce 1853 vstoupil do ruské armády. Na Kavkaze se Tolstoj začal věnovat literární tvorbě. V roce 1852 byla v časopise Sovremennik zveřejněna jeho próza Dětství – první část budoucí autobiografické trilogie Dětství, Chlapectví, Jinošství. U čtenářů dosáhla velkého úspěchu a byla příznivě hodnocena i odbornou kritikou.

Psal o faraonovi, mluvil tím za utiskované Poláky. A sám unikl smrti jen tak tak

  • Jako podporučík se Tolstoj zúčastnil bitvy o Sevastopol na Krymu a získal několik vojenských vyznamenání za hrdinství. Dojmy a realistické zážitky z krymské války popsal v Sevastopolských povídkách vydaných v r. 1856. V témže roce na vlastní žádost v hodnosti poručíka, z armády odešel.
  • Začátkem roku 1857 Tolstoj odjel na cestu po Evropě a navštívil Francii, kde byl zděšen kultem Napoleona, Německo, Švýcarsko, Itálii a Velkou Británii. Své rozčarování nad poměry v této části světa, zvláště pak propastný rozdíl mezi bohatstvím a chudobou, vyjádřil v povídce Luzern. Během výletů do západní Evropy se nepravidelně intimně stýkal s různými ženami, což mělo za následek onemocnění sexuálně přenosnou nemocí, jak si nakonec i upřímně zapsal do svého deníku. Později chtěl tyto stránky zničit, ale pak si to rozmyslel. Doloženo je i to, že roku 1857 během návštěvy Baden-Badenu prohrál velkou částku v ruletě a byl nucen požádat Turgeněva o půjčku.

Napsala na 700 knih plných těch nejhorších genderových stereotypů. Staly se z nich bestsellery

  • Po svém návratu z druhé cesty po Evropě se v roce 1861 usadil v Jasné Poljaně. Uvědomoval si nyní daleko ostřeji zoufalý stav Ruska, pozoroval kontrasty mezi životem bohatých a chudých. Domníval se, že se vše vyřeší, když se mužikům dostane vzdělání. Zanechal tedy literární činnosti a pro své mužiky a jejich děti otevřel školu, v níž sám vyučoval. Nedopadlo to ale dobře. Mužici ve škole neviděli žádný smysl a považovali ji jen za další přítěž k svému už tak těžkému životu. Ostatní statkáři se s Tolstojem přestali stýkat, protože ho považovali, v lepším případě, za podivína. V tomto období jej velmi zasáhla smrt milovaného bratra Nikolaje.

Pár špatných rozhodnutí, zničená rodina a sebevražda. Tragický a hlavně varující osud ruské básnířky

  • V té době Tolstoj začal uvažovat o manželství. Bersovovi, rodinu své zamýšlené budoucí ženy, znal od mládí. Původně uvažoval, že se ožení s nejstarší dcerou, Lisou, ale pak se rozhodl pro prostřední, Sofii (1844 – 1919), když dosáhla věku osmnácti let. Jemu bylo v té době 34. Svatba se konala v roce 1862 a manželé spolu žili téměř 50 let. V manželství se jim narodilo třináct dětí, z nichž pět zemřelo v útlém věku. Sofie byla během dvaceti pěti let manželství těhotná celkem 10 let.
  • Před svým sňatkem měl Tolstoj vztah s Aksiňou Byzykinovou, vdanou ženou rolníka, která mu v roce 1860 porodila chlapce Timofeje. Tolstoj považoval za správné svou budoucí ženu před svatbou o svých předmanželských vztazích informovat a také tak učinil.

Ultralevicový filosof Sartre se v soukromí choval jako sociální predátor. A „jeho ženy“ mu to trpěly, stěžovaly si až potom

  • První roky manželského života Tolstých byly nejšťastnější. Budoucí slavný ruský spisovatel tehdy vytvořil svá nejlepší díla – romány Vojna a mír (1862 – 1869) a Anna Karenina (1873 – 1876). Postavu Nataši Rostovové psal, k nelibosti své manželky, podle její mladší sestry Taťjany Kuzminské, tedy své švagrové.
  • Později pak Sofie nesdílela nové myšlenky svého manžela, jeho touhy vzdát se majetku a žít vlastní, hlavně fyzickou prací.
  • Car pokládal Tolstého za revolucionáře, kterým však spisovatel v žádném případě nebyl.
  • V závěru života byl ale alespoň vyloučen z církve jako kacíř, protože odmítal dogma o trojjedinosti Boží a ostře kritizoval militaristickou roli církve, konkrétně žehnání zbraním a podpoře Ruska ve válce.

Kontroverzní spisovatel získal Nobelovu cenu, i když morálně více než pochybil

  • V té době si přestal rozumět i s rodinou a po neshodách ji opustil a bez rozloučení odjel jen s několika přáteli v listopadu 1910 vlakem kamsi pryč. Na cestě se nachladil a cestu přerušil v Astapově. Tam po deseti dnech, 20. listopadu 1910, zemřel na zápal plic.
  • Pohřben je v jednoduchém hrobě překrytým pouze zeleným pahorkem, bez pomníku i nápisu. Tím získal další prvenství. Do Tolstého úmrtí nejkratší náhrobní nápis, který Rusko znalo, zněl „Tady leží Suvorov“. Žádný Aleksandr, natož Vasiljevič, ani generalissimus nebo kníže italský. Prostě Suvorov. Na hrobě Lva Tolstého není ani to.

FOTO: Lev Nikolajevič Tolstoj

Lev Nikolajevič Tolstoj - Barevný fotografický portrét L.N. Tolstoje v Jasné Poljaně, vytvořil S.M. Prokudin-Gorsky v květnu 1908-wikipediaLev Nikolajevič Tolstoj - Tolstoj na svém koni – archiv autoraLev Nikolajevič Tolstoj - L. N. Tolstoj s manželkou – wikipedieLev Nikolajevič Tolstoj - Lev Tolstoj v pekle (v náručí Satana) – wikipediaLev Nikolajevič Tolstoj - OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Další fotky
Lev Nikolajevič Tolstoj - Tolstoj kolem roku 1848 – wikipedieLev Nikolajevič Tolstoj - Tolstoj si od mládí do konce života vedl deník. – wikipdiaLev Nikolajevič Tolstoj - Lev Nikolajevič Tolstoj (1828 – 1910) – wikipedieLev Nikolajevič Tolstoj - Lev Nikolájevič Tolstoj se ženou a dětmi (1887) – wikipediaLev Nikolajevič Tolstoj - Nikolaj Iljič Tolstoj, otec spisovatele (1823) – wikipediaLev Nikolajevič Tolstoj - Sofia Andrejevna 1844 – 1919), manželka Lva Tolstého – wikipediaLev Nikolajevič Tolstoj - Tatjana Kuzminská (1846 – 1925), sestra Tolstého manželky Sofie – wikipediaLev Nikolajevič Tolstoj - Jasná Poljana, kde spisovatel prožil většinu života – wikipediaLev Nikolajevič Tolstoj - L. N. Tolstoj (1876) – wikipedieLev Nikolajevič Tolstoj - L. N. Tolstoj (1887) – wikipedieLev Nikolajevič Tolstoj - L. N. Tolstoj v mládí, zralém věju, ve stáří – wikipediaLev Nikolajevič Tolstoj - I. Repin (1844 – 1930) – Tolstoj při orbě (1887) – archiv autoraLev Nikolajevič Tolstoj - Pokoj manželky Sofie – archiv autoraLev Nikolajevič Tolstoj - Tolstého pracovna – archiv autoraLev Nikolajevič Tolstoj - Dům Lva Tolstého v Jasné Poljaně (1978)- archiv autora
  • V roce 2018 žilo v dvaceti pěti zemích více než 350 potomků Lva Tolstého. Většinou to jsou potomci jeho Lva Lvoviče Tolstého (1869 – 1945), spisovatele a sochaře, který v roce 1918 emigroval do západní Evropy a měl 10 dětí. Setkání všech Tolstého potomků se od roku 2000 koná v Jasné Poljaně jednou za dva roky.
  • Z českých významných osobností se s Tolstým setkali v polovině 80. let 19. století Tomáš G. Masaryk a roku 1907 Milan Štefánik, kteří se za ním vypravili do Ruska.
Dnes, 10:01
Jak se z brusičky v kovovýrobě stane nejúspěšnější odstřelovačka v celé známé historii na světě vůbec? Nenávist k fašistickým...
Dnes, 08:02
Saláty mají obrovskou výhodu ve využití. Můžete je použít jako přílohu i jako hlavní jídlo,...
Včera, 16:31
Na konspirační teorie se většinou díváme jako na něco škodlivého, co má za úkol svést...
Včera, 14:11
A třeba si přitom vzpomenout i na příslušnou báseň Jana Nerudy Romance o Karlu IV....
Včera, 11:30
Z Českých Budějovic se vydáváme na dovolenou na Šumavu. Projíždíme Netolickou pánví a nemůžeme minout...
Slovanská mytologie
Včera, 10:40
Zatímco o řecké či římské mytologii se dnes žáci učí prakticky na každé škole, staly...
10.7.2020
Alespoň tak o tom vypráví anglická legenda z 11. století o lady jménem Godiva, manželce nadutého,...
10.7.2020
Ředitelství silnic a dálnic zahájí 12. července Celostátní sčítání dopravy 2020 (CSD). Výstupy z CSD...
10.7.2020
Bylo to v době, kdy se římské impérium začalo zalykat vlastní velikostí. SPQR se rozkládalo...
10.7.2020
Jak jsme se okrajově zmínili v nedávno publikovaném příspěvku na webu Našeho Regionu o hypotetické...
Reklama