Cihelna v Králíkách ukáže svět, kde Československo odmítlo mnichovskou dohodu
Co kdyby Československo v roce 1938 nepodlehlo nátlaku a postavilo se Německu? Právě tuto alternativní historii oživí letošní vojenská akce Cihelna v Králíkách.
Co kdyby Československo v roce 1938 nepodlehlo nátlaku a postavilo se Německu? Právě tuto alternativní historii oživí letošní vojenská akce Cihelna v Králíkách.
Tím lékařem byl Eduard Bloch (30. 1. 1872 – 1. 6. 1945), který se narodil v židovské rodině v Hluboké nad Vltavou, vystudoval medicínu v Praze a poté působil jako lékař v rakouské armádě. Adolf Hitler i jeho matka Klara byli po nějakou dobu jeho pacienty.
Jeho jméno se nedostalo na seznam válečných zločinců a v podstatě vymizelo i ze všeobecného povědomí. Vždycky se lépe připomínají vítězství, než porážky a ústupy, ale vojenské dějiny píšou i takoví „řadoví generálové“ jako byl Gotthard Heinrici.
Sám sebe považoval za Spasitele, čili Mesiáše, příznivci jeho učení zakládali komunity jevící znaky sektářství. Byli nepohodlní nacistickému i komunistickému režimu, dnes u nás žije asi 1500 osob, které Abd-ru-shinovy ideje stále oslovují. O oficiální registraci ale nestojí.
V listopadu 1945, jen pár měsíců po válce, otevřel americký žalobce Henry Jackson pětihodinovou obžalobou proces, který nemá v historii obdoby. Hlavní viníci již ale byli po smrti – Hitler, Goebbels či Himmler spáchali sebevraždu. A tak vedle Göringa nesli odpovědnost za zločiny nacistického Německa „vojáci“ Keitel s Jodlem. Zatímco první byl spíše Hitlerovou loutkou, Jodl patřil mezi přední „jestřáby“. I když se bránil zuby nehty, nebylo mu to nic platné. Spravedlnost dostihla i jeho.
Norimberský tribunál. Po válečném pekle postavily vítězné mocnosti 21 německých viníků před mezinárodní soud za zločiny proti míru a proti lidskosti. Stanul mezi nimi i muž, který po řadu let hájil nacistický stát na mezinárodním kolbišti, Joachim von Ribbentrop.
Pár minut slávy. Velmi hořké. Stát se hlavní postavou nacistického monstrprocesu nebyl žádný med. Ale holandský mladík možná ani nevnímal, že se stal loutkou na velkém jevišti moderních dějin.
Nebyla sama. Své naděje do Vůdce a „jeho lidí“ vkládala i její sestra. Stejně jako miliony lidí v Německu třicátých let. Zklamaných bylo hodně, Evu však stála její přání a očekávání život…