Systém třídění, recyklace a využití obalových odpadů v ČR funguje už téměř 30 let a od začátku je založen na spolupráci průmyslu, obcí a měst a Autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s., která provoz systému v ČR zajišťuje. Do Systému je nyní zapojeno přes 21 300 firem a více než 6100 obcí a měst. Třídění odpadů je tak dostupné pro 99 % obyvatel ČR a 75 % lidí skutečně své odpady pravidelně třídí.
Ekonomika odpadového hospodářství obcí a měst
Častým argumentem lidí, kteří nejsou ochotni odpad třídit je, že tak nečiní kvůli vysokým nákladům, které musí za likvidaci jejich vlastního odpadu ve své obci nebo městu platit. Podívejme se tedy, jak to s náklady na směsný i tříděný odpad ve skutečnosti vypadá.
Dobře k tomu poslouží přehled ekonomických ukazatelů v odpadovém hospodářství obcí za rok 2023. Ten pravidelně na základě dat z dotazníkového šetření od obcí a měst ČR připravuje Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM.
Celkové náklady v odpadovém hospodářství jsou vždy součtem všech nákladových položek. V přepočtu na obyvatele tedy umožňují obce porovnat z hlediska celkové výše odpadových služeb.
V grafu zobrazujícím strukturu celkových nákladů je vidět, že největší podíl, 48 %, nesou náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu (v roce 2022 to bylo 49 %). Následovány jsou náklady na sběr a svoz tříděných odpadů, které tvoří 23 %. Dalšími významnými složkami jsou náklady na objemné odpady a náklady na bioodpady.
Přibližně 15 % z celkových nákladů připadá na ostatní položky, mezi něž jsou zahrnuty například náklady na provoz sběrného dvora, odklízení černých skládek, úklid litteringu či sběr a svoz nebezpečných odpadů.
Zajímavý je také pohled na vývoj výše celkových nákladů v čase. Zatímco v roce 2006 platily obce České republiky v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 Kč za jednoho občana, v roce 2023 tato částka činila už 1 454 Kč. Především v posledních čtyřech letech lze pozorovat výrazný růst, podpořený také vysokou inflací a zvýšenými cenami energií a pohonných hmot.
Průměrné náklady na odpadové hospodářství lze ukázat také dle jednotlivých krajů. Nejvyšší náklady na jednoho obyvatele byly ve Středočeském kraji a v Praze. Naopak nejnižší částku na osobu hlásil Jihočeský kraj.
Jaké jsou náklady na tříděný sběr?
Celkové náklady na sběr tříděného odpadu tvoří 23 % celkových nákladů a zahrnují sběr a svoz tříděného papíru, plastu, skla, nápojového kartonu a kovu.
Strmý nárůst v posledních několika letech je způsoben výrazným růstem výtěžnosti tříděného sběru v obcích. Především pak prostřednictvím relativně drahých způsobů sběru, jako jsou veřejné nádoby nebo nádoby určené pro jednotlivé domácnosti (tzv. door-to-door čili individuální sběrná síť).
Zajímavé je také regionální srovnání průměrných nákladů na tříděný sběr dle krajů. Průměrný náklad pro sběr jedné tuny tříděného odpadu je 6 755 Kč, což je oproti roku 2022 nárůst o téměř 600 Kč. Nejvyšší náklady na jednu tunu pak vykazovaly tentokrát obce v Plzeňském a Libereckém kraji. Naopak nejnižší, 4 625 Kč, na tunu opět v Jihomoravském kraji.
Náklady na směsný komunální odpad
Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu (SKO) tvoří největší složku nákladů obcí s komunálním odpadem. Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem směsného komunálního odpadu od občanů, včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s ním (odstraňování, energetické využití odpadů). Náklad je vykazován v přepočtu na jednoho obyvatele.
Ve srovnání dle jednotlivých krajů nejlépe vychází tentokrát Olomoucký kraj, kde byly náklady na jednu tunu směsného komunálního odpadu necelých 3 500 Kč. Nejvyšší náklad 4 657 Kč na jednu tunu vykazovaly v Libereckém kraji.
Příjmy obcí na likvidaci odpadů
Kromě nákladů mají obce v oblasti odpadového hospodářství také příjmy. Největším příjmem je poplatek od občanů. Dalšími příjmy mohou být poplatky od rekreantů či majitelů rekreačních objektů v obci, dále poplatky od živnostníků zapojených v systému obce. Některé obce také získávají výnosy ze sběru textilu, z prodeje druhotných surovin, dostávají příspěvky od dalších kolektivních systémů (např. za sběr elektrozařízení), přijímají platby jiných obcí za využití sběrného dvora či kompenzační platby za umístění skládky ve svém katastru.
Významnou příjmovou položkou jsou také odměny ze Systému EKO-KOM za zajištění míst zpětného odběru a zajištění sběru a využití odpadů z obalů.
Celkem obce získaly v roce 2023 v průměru 965 Kč na obyvatele, z toho příjmy z poplatků od obyvatel činily 691 Kč/ob. a příjmy ze Systému EKO-KOM 213 Kč/ob.
Celková výše příjmů je ve většině případů nižší než výše nákladů, obce tedy doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů. Průměrně takto musí obce ve svém rozpočtu najít z jiných zdrojů 34 % finančních prostředků určených k realizaci odpadového hospodářství.
Zdroj: EKO-KOM
