• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Její cena se penězi vůbec vyjádřit nedá. Svatováclavská koruna a jedno proroctví

    9.3.2019
    Karel Dudek

    Dva muži, v perfektně ušitých, vojenských uniformách, kráčejí ztichlou katedrálou. Jejich pomalé kroky se rozléhají pod zšeřelým klenutím. Slunce zapadá, ale ještě dokáže přes skleněné vitráže oken ozářit kamenné sloupoví nádhernými barvami. Nádherná katedrála, pomyslí si ten vyšší a štíhlý.
    „Tak copak mi chcete ukázat, generále? Snad ne náhrobek plukovníka Horsta?“ vyruší z myšlenek tohoto nacistického poloboha ten menší a starší.

    Heydrich se ušklíbne. Ne, teď se nesmí rozčilovat.

    „Nikoliv admirále, ale české korunovační klenoty. Zdejší pověst říká, že kdo si ji nasadí neprávem, do roka zemře.“

    „Vy jste pověrčivý, generále?“ zeptá se jeho společník posměšně.

    Zeman a klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty. Kdo si v minulosti korunu nasadil, ten brzo zemřel

    Jistě poznáváte. Ano, jde o film Atentát a rozhovor Canarise a Heydricha. Pan zastupující říšský protektor tehdy nebyl pověrčivý. Koruna, kterou měl na hlavě i Otec vlasti, císař Karel IV., se zřejmě ocitla na jeho hlavě. A jeho osud byl zpečetěn. Povězme si o ní něco bližšího.

    Závišův kříž nebo schránka na relikvie. Které úžasné české poklady ještě neznáte?

    Svatováclavská koruna byla vyrobena mezi lety 1341 – 1346. Přesné datum není známo, nicméně tato práce byla svěřena zlatníkovi špičkových kvalit. Má tvar obruče, s obvodem 61 cm. Skládá se ze čtyř pásů zlata, ryzosti 21 karátů, o šíři 5 cm. Z každého ze čtyř dílů vybíhá do výše asi 18 cm trojlist heraldické lilie. K výrobě byl použit zlatý pás, svatební dar Karlově první manželce Blance.

    Nové město pražské slaví. Před 670 lety ho založil Karel IV. kvůli věštbě. Co říkala?

    Přesný popis, hmotnost a počet drahokamů nemá smysl vypočítávat. Úplně postačí, když budeme vědět, že z desíti největších safírů světa, je jich na této koruně šest. Drahokamy pocházejí ze zemí Střední Asie, z Barmy, nebo Cejlonu. Jejich získání proběhlo zřejmě tak, že němečtí kupci předali zakázku někde v Itálii židovským kupcům a ti arabským kupcům, putujících s nějakou karavanou na východ. Celá akce musela bezesporu trvat několik let.

    FOTO: Koruna sv. Václava

    Koruna sv. Václava - Koruna svatého VáclavaKoruna sv. Václava - kaple sv. VáclavaKoruna sv. Václava - sedm klíčníkůKoruna sv. Václava - Osudný rozhovorKoruna sv. Václava - detail drahokamu
    Další fotky
    Koruna sv. Václava - tak vypadala korunovace

    Král Karel IV. nikdy nepovažoval tuto korunu za svůj majetek. Koruna ležela na lebce svatého Václava a podle korunovačního řádu se směla použít pouze na akt korunovace. Ještě týž den musela být vrácena nazpět. Že to nebylo zadarmo, to je nabíledni. Král musel za půjčení této koruny zaplatit svatovítské kapitule poplatek padesát kilogramů stříbra. Přepočítáno na dnešní váhové jednotky. Koruna a ostatní klenoty si nyní hoví v Korunní komoře, za dveřmi se sedmi zámky. Již před druhou světovou válkou byla její cena odhadnuta na deset milionů korun. Jen přibližná, protože pochopitelně nebylo dovoleno vyjímat drahokamy z jejich lůžek. Ale to je opravdu jen odhad. Její skutečná cena se penězi vůbec vyjádřit nedá. Bývá vystavována při slavnostních příležitostech a i po sedmi staletích máme při pohledu na tento nádherný klenot povznášející pocit.

     



    Nepřehlédněte