Tento obyvatel mořských vod žije na dně mělkých tropických a subtropických moří. Straškové tvoří samostatný řád korýšů s českým názvem ústonožci. Existuje jich přibližně čtyři sta druhů. Vyznačují se poměrně složitými sociálními vztahy, při nichž využívají zejména zrakovou komunikaci, kromě polarizovaného světla mimo jiné vyzařují i nejrůznější vzory fluorescenčních barev. Obrovské a pohyblivé oči strašků jsou rozděleny na tři zřetelně odlišitelné části. Prostřední proužek v oku je pak zodpovědný právě za straškovo vnímání polarizovaného světla.
Mnohé z těchto druhů jsou monogamní, věrní si po celý život, dlouhý až 20 – 30 let. Pár žije ve společné noře vyhrabané v písčitém dně a většinou se společně stará o vajíčka. U druhů, kde se o vajíčka stará pouze jen samička, sameček loví potravu také i pro ni. Na kořist útočí rovněž ze své nory.
Strašky lze podle jejich loveckých zbraní rozdělit na dva základní druhy, „harpunáře“ a „rozbíječe“. Harpunáři mají druhý pár končetin podobný nohám kudlanky a poměrně stejným způsobem jako kudlanky je i používají. Ostatně nejběžnější druh straška, který se vyskytuje rovněž i ve Středozemním moři, se jmenuje strašek kudlankový.
Zbraní rozbíječů je doslova kladivo. Přední končetiny mají na konci rozšířené v jakési paličky. Při útoku na svoji kořist dokážou udeřit rychlostí 23 m/s. Jejich úder je tak rychlý, že před ním vzniká tlaková vlna, která je dokonce dvakrát silnější než následná rána.
Strašek tedy poměrně snadno dokáže rozbíjet rovněž i sklo akvária… Například strašek paví je skutečně oblíbeným chovancem mořských akvárií. Důrazně se ovšem doporučuje při jeho chovu používat plexisklové nádrže, protože sklo skutečně velmi snadno roztříští.
