Když začínají podél cest červenat jeřabiny, říká se, že je podzim na dohled a léto skončilo. Celá atmosféra krajiny se náhle změní, na duše dospělých dolehne lehká podzimní nostalgie, zatímco děti jsou nadšené těmito oranžově červenými kuličkami. Navlékají je na nitě, a tvoří tak jedinečné korále pro sebe i maminky.
Zahrádkářská veřejnost se však rozhlédne po zahradě a najde-li ve svém sadu jeřáb černoplodý či jeřáb sladkoplodý, ví, že nastává čas sklizně.
Jeřáb sladkoplodý
Zkultivovaná varieta divokého jeřábu u nás vznikla v 19. století na severní Moravě. Dnes je tento druh ovocného stromu rozšířen po celé Evropě. Jde o léčivou dřevinu, z níž se dají využívat nejen plody, ale i listy a květy. Jeřabiny se dají konzumovat i čerstvé, ale většinou jsou vyhledávány pro zavařování. Tyto drobné nápadně zbarvené kuličky obsahují velké množství vitaminu C, více než citróny, dále provitamin A, lehce stravitelné cukry, organické kyseliny, pektin, třísloviny a hořčiny.
Jeřabiny mají mírně projímavý a močopudný účinek. Podporují vylučování žluči. Jsou vhodným podpůrným prostředkem při revmatismu, hypovitaminózách a některých virových onemocněních – pomáhají například při chřipce.
Z plodů jeřábu sladkoplodého se vyrábějí kompoty, zavařeniny, suší se na čaj, sušené mohou sloužit jako náhrada rozinek a lze z nich také uvařit nevšední jeřabinový sirup či likér.
Jeřáb černoplodý
Má podobné vlastnosti jako jeřáb sladkoplodý, vyskytuje se však nejen jako strom, ale i keř. Mírně snižuje tlak a je trvanlivější než jeho častěji se vyskytující druh. Černé jeřabiny se dají konzumovat i po přejití mrazem.
Jeřabinový kompot
Autor: Thinkstockphotos.com
- Nálev: 1 l vody a 60 dkg cukru
Dále postupujeme jako u všech ovocných kompotů, použijeme-li jeřáb černoplodý, dáváme o 10 dkg cukru méně, protože tento druh je sladší.
Je vhodné jeřabiny také zavařovat jako kompot ve směsích s jiným ovocem, nejchutnější bývají, octnou-li se v zavařovací sklenici ve společnosti jablek nakrájených na měsíčky.
Jeřabinová zavařenina
- 1 kg jeřabinové dřeně a 60 dkg cukru u jeřábu sladkoplodého a 50 dkg cukru u jeřábu černoplodého
Jeřabiny se musí nejprve povařit v menším množství vody, pak je protřeme sítem, a tak získáme jeřabinovou drť. Tu pak vaříme s cukrem 10 minut. Horkou zavařeninou naplníme připravené sklenice a uzavřeme je.
Jeřabinový likér
- 2 kg jeřabin, 1 kg cukru, 1 l vody, 1 l vodky, třešňovice, případně žitné, dle chuti několik hřebíčků, smotek skořice, sušená citrónová kůra z chemicky neošetřených citrónů
Velkou – minimálně třílitrovou, nejlépe však pětilitrovou láhev naplníme jeřabinami, zalijeme je vychladlým cukerným roztokem a alkoholem. Přidáme koření dle chuti. Láhev uzavřeme korkovou zátkou a necháme stát asi tři týdny, nejlépe na okně, kam se opírá slunce, ovšem v teplé místnosti. Zrající likér by měl mít stálou alespoň pokojovou teplotu.
Hotový výrobek přefiltrujeme a sléváme do láhví, které dobře uzavřeme.
Jeřabinový sirup
- 65 dkg cukru, 35 dkg šťávy z jeřabin
K přípravě sirupu je třeba použít paření plodin, tedy využití pařního hrnce či složitější techniky popsané již dříve v našem seriálu o zavařování.
Šťávu pak svaříme s cukrem a slijeme do vymytých a vypařených láhví.
Griotka z černých jeřabin
1 l voda
400 g cukr krystal
1 ks mandlová tresť – hořká 1-2 lahvičky
500 ml hnědý rum
1 l jeřabiny
Jeřabiny přelejeme litrem vařící vody a necháme 4-5 dnů v chladu, pak lehce promačkáme a přecedíme. Přidáme 400 g cukru a povaříme. Necháme vychladnout, zalijeme rumem a mandlovou trestí.
