V ulici U Písecké brány stávaly kaple P. Marie Pomocné vlastně dvě, jedna z roku 1735, druhá, větší, vznikla v rozmezí let 1757-61. První zanikla nešťastnými přestavbami, druhá byla zbořena.
Starší kaple byla původně dřevěná. V roce 1735 ji nahradila zděná stavba. Autorem návrhu byl patrně Kilián Ignác Dientzenhofer (1689 v Praze – 1751 tamtéž), pátý syn Kryštofa Dientzenhofera.
Kaple našla četné příznivce, hraběnka Klára Terezie Sparková odkázala v roce 1744 oltářnímu obrazu veškeré své jmění. Svatovítská kaple pak mohla vykoupit i půdu, na které kaple stála (1756).
To souviselo s rozhodnutím vybudovat vedle kapli novou a větší. Stavba (1757-61) bývá připisována Ignáci Janu Nepomukovi Palliardimu (1737 v Praze – 1821 tamtéž), což vyvolává pochybnosti, neboť v době zahájení stavby mu bylo dvacet let. Možná, že na stavbě podílel v jejím závěru. Práce vedl staroměstský Jan Kolínský. Kamenické práce, které zahrnovaly hlavní portál, mramorovou dlažbu obou sakristií i presbyteria a korunní římsu, odvedl novoměstský kameník Josef Lauermann (asi 1714 v Ploskovicích – 1772 v Praze).
Kapli vysvětil 4. července 1761 sufragán Ondřej Kaiser.
V roce 1767 byl zlacen oltář, roku 1770 přibyly nové varhany. Starší literatura hovoří, že zde byly obrazy geniálního barokního malíře Petra Brandla (1668 v Praze – 1735 v Kutné Hoře), freska od Josefa Jáchyma Redelmayera (1727 v Praze – 1788 tamtéž), malíře a divadelního dekoratéra pozdního rokoka a sochařská výzdoba Josefa Ledera 1719 v Dolním Javoří u Pecky, okr. Jičín – 1778 v Praze) a Richarda Jiřího Prachnera (1705 v Gimpertshausenu, Horní Falc – 1782 v Praze).
Začátek degradace – z kaple se stalo obydlí
Od roku 1761 byla stará kaple odsvěcena, používala se jako skladiště, později k bydlení.
Nová kaple byla ale roku 1789 zrušena a po dvou letech, kdy budovu koupil Šimon Král, byla stržena. Uctívaný oltářní obraz přenesli do kaple sv. Vojtěch před svatovítským chrámem, která však s dostavbou dómu vzala roku stejný konec (1873).
V roce 1919 prodala pozemek někdejší kaple svatovítská kapitula Praze ke vzdělání parku.
Menší kaple byla postupně přestavována na obytný domek, prostory po stranách osmibokého prostoru byly přistavěny až někdy po roce 1890, přestavba z 80. let 20. století historický objekt zcela zdegradovala.
Novodobé historizující fasády snad po levé straně skrývají původní polygonální stavbu, která stála souběžně s bránou.
Pokud část polygonu skutečně patří barokní stavbě, tvoří dnes levou část objektu, kde jsou naznačena oválná okna (jedno je slepé). Všechny další otvory, střecha a ohradní zeď jsou novotvary.
