Zdražování vyvolalo kontroly prodejních cen másla, drůbežího a vepřového masa a pečiva. Sleduje je Ministerstvo zemědělství a Antimonopolní úřad. Hlídat budou umělé navyšování marží. Kontrola se týká všech, od prvovýrobců až po maloobchodní prodejce.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna oznámili, že antimonopolní úřad bude monitorovat, zda se v řetězci někdo nedopouští nekalých obchodních praktik.
S tím začal hon na viníka. „K praktikám, které považujeme za nespravedlivé, patří především zneužívání dominantního postavení velkých obchodních řetězců a skutečnost, že dodavatelé z řad zemědělců jsou nuceni produkci prodat teď a tady a často nemají ve větším množství jinou volbu než právě obchodní řetězce,“ říká jednoznačně prezident české agrární komory Jan Doležal.
Agrární komora zastupující zájmy větších podniků v posledních dnech upozornila na to, že jsou chovatelé drůbeže na kolenou, hlavně kvůli rostoucím nákladům na energie a nízkým výkupním cenám masa. Lidé z branže ale vidí problém u zpracovatelů masa. „Ví, že když si počkají, tak chovatel smlouvat moc nebude a bude rád, že si to někdo koupí a zaplatí. Protože ví, že zvíře se nedá uschovat někde do skladu a počkat na lepší ceny, jako je to u neživých výrobků. Zvíře roste pořád a pokud překročí jateční váhu, chovatel dostane ještě míň než za standard,“ popsala paní Jarmila s tím, že takto postupují všichni. Popsala, že zpracovatelé si maso můžou dovézt z ciziny a zpracovat jej. Obchodní řetězce pak můžou dovézt hotové výrobky, aby donutili k poslušnosti zpracovatele masa. „Chovatel je bezbranný,“ dodala. Nikdo z oslovených však nechtěl být konkrétní, kteří zpracovatelé masa nebo obchody takto postupují.
Podle údajů Českého statistického úřadu bylo jen za první pololetí loňského roku českými firmami zpracováno celkem 229 tisíc tun masa. Zhruba polovinu z toho, celkem 244 tisíc tun ročně, zpracují firmy sdružené v koncernu Agrofert ovládaného Andrejem Babišem (ANO). Babišova, dnes stínová vláda, by potravinovou drahotu řešila snížením DPH u základních potravin na nulu, a stanovení maximální výše cen.
„Často vidíme že obchody mají ziskovost kolem čtyř procent, ale jsou tady někteří velcí výrobci potravin, jejich ziskovost je kolem 15 až 20 procent. Pokud někde cenu snížit, tak u výrobců, kteří mají často dominantní postavení na trhu,“ řekl Prouza. Připomněl také, že podobné šetření ještě za vlády Bohuslava Sobotky dospělo ke zjištění, že za tehdejším zdražením másla stáli jeho producenti. „Loni měli čeští zemědělci zisk 22 miliard korun, podle statistického úřadu je to třetí nejvyšší zisk v historii České republiky, loni dostali nejvíce dotací v historii. To na mě nepůsobí jako segment ekonomiky, který by nějak trpěl,“ dodal Prouza.
Kontrola marží
Zatím si kontrola posvítila na obchodníky. „Zaznamenali jsme případy, kdy obchodní přirážka na točeném salámu byla 246 procent, na standardní šunce dokonce 255 procent. To jsou čísla, u kterých už se člověk musí pozastavit nad tím, zda je to v pořádku. Ano, máme volné tržní prostředí, ale není možné, aby zemědělci byli takto zmáčknutí, prodávali za ceny, které jim ani nepokryjí náklady, a přitom jiní měli neúměrně vysoké marže,“ řekl ministr Nekula.
S nadšením se ale nesetkal. „Kontrola marží je totální nesmysl. Marže je rozdíl mezi tím, za jakou cenu nakoupím danou potravinu a za kolik ji prodám. Z toho rozdílu platím prodavače, energie, pohonné hmoty, nájem v obchodech,“ vysvětluje Prouza. Smysl má podle něj sledovat ziskovost.
Podle šéfa agrární komory Doležala si obchodníci u vybraných potravin mohou nyní dát pozor na výši marží, ale je pravděpodobné, že jejich hodnotu budou kompenzovat u výrobků jiných. Výčet sledovaných potravin by měl zahrnovat alespoň desítky druhů potravin, řekl Doležal.
Kontroly současnou situaci nijak nezhorší, ale spíše ji ani nezlepší a je to spíše krátkodobé řešení, které přinese další administrativu, říká předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. „Je potřeba jít cestou co nejpestřejšího trhu. Myslíme si, že chybí střední a menší zpracovatelské kapacity a větší podpora menších zemědělců,“ řekl. Menší zemědělci by uvítali, kdyby se celý dodavatelský řetězec zkrátil a mohli by například prodávat část své produkce přímo z farmy. V současnosti tomu ale podle Šebka brání hlavně složitá byrokracie.
Novela zákona
Ministr proto usiluje o to, aby zisk byl spravedlivěji rozdělen mezi zemědělce, zpracovatele a obchodníky. K tomu by měla přispět novela zákona o významné tržní síle, která v ČR měla platit už od loňského května, doposud ale nebyla schválena. „Předchozí vláda přijetí zákona neustále oddalovala, my jsme jej v nejkratším možném termínu znovu předložili, bohužel i nyní stejní lidé z opozice přijetí zákona nadále zdržují. Česká republika přitom byla jeden z lídrů, který směrnici k nekalým obchodním praktikám požadoval, nyní jsme poslední v Evropě, kde ještě legislativa nebyla přijata,“ uvedl Nekula.
Novela předpokládá mimo jiné i snížení hranice pro posuzování firem s významnou tržní silou z nynějšího obratu pět miliard korun ročně na 51 milionů korun. Tím se okruh posuzovaných subjektů výrazně rozšíří. „Dnes můžeme kontrolovat v této oblasti přibližně 12 obchodních řetězců, po novele by měl zákon dopadat až na přibližně 800 subjektů z celého sektoru,“ řekl po jednání Mlsna. Podle něj se začne po přijetí zákona rozkrývat celý dodavatelský řetězec, který je dosud jakousi „černou skříňkou“. O nekalých a jiných praktikách se tak podle něj pouze hovoří, neexistují ale žádná data, která by je dokládala. Nový zákon má tyto praktiky odhalit.
Jan Štoll/ČTK
