„Je třeba stále něco dělat, člověk nesmí jen tak přežívat,“ uvedla Marie Zábranská pro Náš REGION. Aktivní je i v tom, že si vše vydává vlastním nákladem, smlouvu podepsala jen na distribuci. Do kočičího kalendáře použila jak některé z fotografií, které byly v knížce, jež šla loni před Vánocemi doslova na dračku, tak ty, které do ní nedala.
Kočky vyprávějí
„Knížka pojednává o životě kocourka na venkově, takže do knížky třeba nešlo dát fotku koček zavěšených na rám obrazu, což byl výjev z mého ateliéru. V kalendáři ta fotka je,“ řekla.
Nalezený kocour Macík, který v knížce vypráví o tom, jak se žije na venkovském dvoře, si dodnes hoví v bytě s Marií Zábranskou. Je mu už sedmnáct let. V bytě má i mladšího společníka. V době naší návštěvy si zrovna hověl na gauči vedle kočičího kalendáře, později i vedle knížky. Na druhém nástěnném kalendáři, nazvaném Pražské motivy Marie Zábranské, jsou různé výjevy z centra Prahy, malířka je v minulosti namalovala jako akvarely, suché pastely a oleje. Některé obrazy jsou i z noční Prahy, což kalendáři dodává předvánoční atmosféru. Informace tam jsou v češtině, němčině, ruštině a angličtině.
Inspirativní pohled z okna
„Kalendář je inspirovaný především pohledy z oken mého ateliéru. Měla jsem to štěstí, že jsem po mnoho let (1980-2005) denně mohla vzhlížet k panoramatu Hradčan a dolů směrem na Žofín. Impozantní budovu společenského života Prahy-Žofín nelze přehlédnout. Proto je na mých kresbách, ilustračních kompozicích tak často dokumentována. Bylo vzrušující sledovat zářící Žofín v plesové sezóně. Na pozadí modré, noční Prahy zářil rozsvícený, okrovými tóny,“ uvedla Zábranská.
„I když pohledy z oken atelieru by dokázaly naplnit i další strany kalendáře, dávám prostor i jiným pražským motivům, tak, jak mne zaujaly. Jsou to kresby kolem Národního divadla, Staroměstského náměstí či Obecního domu. Praha je opravdu krásná,“ dodala.
Jedna z nejvýznamnějších osobností českého malířství
Marie Zábranská je česká malířka a medailérka, vdova po malíři, grafikovi a ilustrátorovi Adolfu Zábranském (1909-1981). Svými díly je zastoupena ve sbírkách Galerie hl. m. Prahy, Středočeské galerie, Ministerstva kultury ČR, Přírodovědecké fakulty UK, Českého geologického Ústavu, v Ústavu D. Štůra v Bratislavě, v soukromých galeriích v Německu, Švýcarsku, Japonsku, USA a v Kanadě.
Je nositelkou četných ocenění – kupříkladu za svoji celoživotní tvorbu obdržela Cenu Evropského kruhu umění Franze Kafky (2009) a Aliance Salvadora Dalí (2011). V minulosti byla například předsedkyní Sdružení pražských malířů a zakládající členkou výtvarné skupiny Femina, která každoročně zajišťovala výstavní program. V současné době hledá ke spolupráci studentku výtvarné školy, která by jí pomohla s přípravou monografie pro tisk.
