Kokosový cukr, agávový sirup nebo melasa. Které cukry škodí zdraví nejvíc?

26.4.2018
Šárkos

Hnědý cukr je bílý cukr s malým množstvím minerálních a chuťových látek. Jedná se o méně rafinovanou sacharózu, ve srovnání s cukrem bílým nepřináší žádné velké nutriční výhody. Někdy se vyrábí jen potažením bílého cukru speciálním sirupem.

Třtinový cukr je tvořený sacharózou stejně jako cukr řepný. Liší se pouze vstupní surovina, cukrová třtina místo cukrové řepy. Výživová hodnota je přibližně stejná.

Péct, nebo nepéct? Cena cukroví letos vzroste o desítky korun

Melasa je tmavě hnědý, hustý sirup, který vzniká jako vedlejší produkt při výrobě cukru. Oproti cukru je méně sladká, obsahuje větší množství vitamínů a minerálních látek a malé množství bílkovin. Její význam ve výživě je ale nadhodnocován, stejně jako v případě hnědého cukru. Pokud není od seriózních výrobců, může obsahovat i zbytky agrochemikálií či další nevhodné látky.

Med je směs fruktózy a glukózy s malým množstvím dalších cukrů, vitaminů, minerálních látek, látek vonných, chuťových a dalších. Určité množství pozitivních látek sice obsahuje, ale stále největší podíl tvoří cukry a v organizmu působí v podstatě stejně jako sacharóza. Obsah pozitivních složek není vzhledem ke konzumovanému množství (lžička do čaje, kaše apod.) příliš významný.

Kam na pořádný burger? Známe pět nejlepších burgráren v centru Prahy, kde si opravdu pošmáknete

Javorový sirup se získává zahuštěním mízy vytékající z javoru cukrového (lze vyrábět i z jiných druhů javorů). Hlavními složkami sirupu jsou voda a sacharóza, obsahuje malé množství vitaminů, minerálních látek, látek vonných a chuťových. Ceníme si především jeho příjemné chuti a vůně, nicméně z nutričního hlediska to opět není žádný zázrak.

Agávový sirup se vyrábí zahuštěním sladké šťávy vytékající ze sukulentní rostliny agáve. Obsahuje především fruktózu, tedy jednoduchý sacharid, jehož příjem bychom měli omezovat stejně jako příjem cukru.

Pivní zpráva: Do Kunratic na Muflona

Kokosový cukr vzniká zahuštěním šťávy vytékající z květů kokosové palmy. Opět je tvořen především sacharózou, oproti bílému cukru je obohacen o malé množství vitamínů a minerálních látek.

Cukr jako cukr. Který je lepší?

Zdá se Vám, že čtete pořád to stejné dokola? Pak máte pravdu. Principem výroby sladidel je zisk sladké šťávy, která je pak zahuštěná do podoby sirupu nebo až do vzniku krystalků cukru. Majoritní složkou je tedy vždy cukr a minoritní složkou pak vitamíny, minerální látky, případně i fytonutrienty, jejichž obsah a poměr závisí na původní surovině.

Avšak známé rčení, výjimka potvrzuje pravidlo, platí i zde. A tou výjimkou mezi všemi možnými sirupy je sirup čekankový. Získává se z kořene čekanky a výjimečný je tím, že jeho základ tvoří inulin. Inulin je druh vlákniny s mnoha prospěšnými účinky, výrazně nepřispívá ke kalorické hodnotě pokrmu a zároveň má přirozeně sladkou chuť.

Všechny výše zmíněné sirupy a cukry (mimo sirup čekankový) jsou tvořeny převážně cukry (většinou z 80-98 %) a nepovažujeme je za kvalitní a přínosný zdroj vitamínů, minerálních látek či fytonutrientů. Minerální látky a vitamíny je rozumnější doplnit v daleko větší míře z jiných potravin, např. z ovoce a zeleniny.

Má hnědý cukr víc vápníku?

Např. u hnědého třtinového cukru se uvádí, že obsahuje asi 50x více vápníku než cukr bílý. To je pravda a zní to dobře. Z jiného úhlu pohledu to ale vypadá tak, že pro naplnění doporučené denní dávky vápníku bychom museli sníst asi 1,5 kg třtinového cukru denně, čímž si rozhodně neprospějeme. Anebo že při doporučené max. denní dávce cukru 50 g přijmeme asi 23 mg vápníku, což jsou asi pouhá 3 % doporučené denní dávky vápníku.

Neřešte tedy, čím sladit. Podstatnější je, kolik sladíte. Prospějete tím nejen svému zdraví, ale často i peněžence. Je škoda utrácet za sirup, který se svým složením významně neliší od klasického cukru, avšak jeho cena je mnohonásobně vyšší. Především se zaměřte na to, kolik cukru obsahuje váš celodenní jídelníček! Mnohdy se trápíme pro kostku cukru nebo lžičku medu, kterou si rádi osladíme čaj nebo kafe. Na druhou stranu ale přijímáme vysoké dávky cukru z potravin, které běžně konzumujeme. Čtěte proto potravinové obaly a pohlídejte si i množství cukru v potravinách, které nakupujete

Je vhodné používat „umělá“ sladidla nebo stévii?

Jako náhražky cukru se také občas používají nekalorická či nízkokalorická sladidla, jako je aspartam, stévie, sukralóza a další. Tato sladidla žádný cukr neobsahují. Sladidla jsou často diskutována s ohledem na jejich bezpečnost, ale všechna povolená sladidla jsou důkladně prozkoumána a po uvedení na trh považována za bezpečná. Pokud je budete používat v přiměřeném množství, nemohou vám nijak ublížit.

Nicméně ani sladidla za vás nevyřeší podstatu problému, a tou je se od sladké chuti postupně odnaučovat, resp. si na ni vůbec nezvykat. Po sladidlech proto doporučujeme sáhnout jen výjimečně.

Pokud bychom měli odpovědět na úvodní otázku „Jak sladit zdravě“, odpověď zní: „Slaďte co nejméně!“

Článek byl publikovaný v rámci projektu Výzva 52 na www.stobklub.cz. Projekt probíhá po celý rok a můžete se do něj zdarma zapojit. Každý týden vás čeká jedna malá výzva, můžete tak krok po kroku měnit své životní návyky k lepšímu. Motivační videa, blogy, recepty, soutěže o ceny a hlavně nespočet zajímavých populárních témat a mýtů, které uvedeme na pravou míru – to vše je Výzva 52. Tak neváhejte a zapojte se také.



Nepřehlédněte