Prezidentem USA se Reagan stal poté, co v prezidentských volbách drtivým poměrem porazil úřadujícího prezidenta Jimmyho Cartera – získal 489 hlasů volitelů, zatímco Carter jen 49. Reagan se stal také, ve věku 69 let, nejstarším prezidentem zvoleným do úřadu (dnes je to Donald Trump). Byl prvním republikánem, který od roku 1888 dokázal porazit úřadujícího demokratického prezidenta, a prvním kandidátem, který dokázal od roku 1932 porazit úřadujícího prezidenta bez ohledu na stranické příslušnosti. V roce 1984 se v prezidentských volbách utkal s demokratickým kandidátem Walterem Mondalem, kterého porazil ve všech volebních obvodech kromě Minnesoty a D.C., získal přes 60 procent všech hlasů a stal se prezidentem USA podruhé.
Určitě mu k tomu pomohlo nejen to, že byl původním povoláním herec, čili věděl, jak působit na lidi, ale jako předseda hereckých odborů také věděl, jak s nimi jednat. Jako politik vyrostl ve funkci guvernéra Kalifornie v letech 1967 – 1975, v níž rovněž zastával tvrdé pravicové postoje. U písničkářů Joan Baez a Jeffreyho Shurtleffa si tím dokonce vysloužil to, že píseň „Drug store truck drivin‘ man” překřtili na jeho „počest“ na „Ronald Reagan Song“ s tím, že za onu zmiňovanou „hlavu Ku Klux Klanu“ považují právě jeho.
Jaký byl Ronald Reagan vlastně prezident? Něco napoví jeho vystoupení v nejznámější americké talkshow, pořadu „Larry King Live“, uváděné moderátorem Larry Kingem (nar. 1933), která se na zpravodajské televizní stanici CNN vysílala od 3. června 1985 do 16. prosince 2010. Ronald Reagan v ní vystoupil 11. ledna 1990 a témata rozhovoru probraná během hodiny vysílání byla velmi pestrá – od Reaganových hustých vlasů, které jsou pravé a které zdědil po otci i po matce, jak je vidět i na fotografii z dětství, až po mezinárodní politiku a podpis smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu v prosinci 1987.
Reagan hovořil o generálních tajemnících Komunistické strany Sovětského svazu. První tři – Brežněva (†1982), Andropova (†1984) a Černěnka (†1985) ani nepoznal, protože během jeho dvou funkčních období „jen zemřeli“. Když se setkal s Gorbačovem, poznal, že se naprosto od předešlých sovětských vůdců odlišoval. Reagan jako prezident užíval při jednání se SSSR dvojí taktiku – vystupoval jako ostrý a zásadový kritik komunismu a stupňoval výdaje na zbrojení, včetně tzv. „hvězdných válek“, které se však odehrávaly spíše jen na úrovni sci-fi. To ovšem Sověti pochopili až dosti pozdě a vydávali ohromné částky ze svého rozpočtu na zbrojení. V 80. letech to u Kanady byly 2 %, v SRN 3 %, ale v Sovětském svazu až 28 %. Cílem Reaganovy politiky bylo „uzbrojení“ SSSR. Americký prezident se nijak netajil tím, že za všemi nepořádky ve světě se podle jeho názoru skrývá Sovětský svaz. Na druhé straně se snažil se sovětskými vůdci jednat, i když se mu to podařilo až poté, co v čele SSSR stanul Gorbačov. Reagan razil politiku v duchu toho, že jednat se Sovětským svazem lze jedině z pozice síly, protože pouhá slova Sověti neuznávají.
A z druhé strany komunistický tisk v 80. letech psal o Reaganovi toto:
- Je zřejmé, že 40. prezident USA zahájil křižácké tažení, na jehož konci by jeho země chtěla převzít vedoucí hospodářskou a dokonce i roli ideologickou na celém světě.
- Ke schopnostem křižáka Reagana patří schopnost získávat si lidi s velmi skrovným duchovním základem.
- S novým prezidentem vtáhlo do Bílého domu pěstní právo Divokého západu a to má být uplatňováno v zahraniční politice a především ve vztahu k Sovětskému svazu.
- Reagan giganticky zvyšuje zbrojní náklady. Při výrobě raket, jaderných ponorek a vojenských letadel jsou potřební především vysoce kvalifikovaní odborníci a miliony nekvalifikovaných nezaměstnaných vyjdou naprázdno.
- Jesse Jackson, následovník zavražděného legendárního představitele černých Američanů Martina Luthera Kinga, předpovídal Reaganovi „povstání v černých ghettech“. Když sněmovna reprezentantů hlasovala velkou většinou, aby se jako svátek zavedl den k uctění památky Martina Luthera Kinga, Reagan protestoval proti zavedení tohoto svátku těmito slovy: „My v tomhle státě jsme dosti pestré společenství. Kdybychom s tím jednou začali, byli bychom za chvíli samý svátek.“
- V druhých volbách to nebude mít Reagan vůbec tak jednoduché, jako v prvních a je otázkou, zda bude znovu zvolen prezidentem. (Samozřejmě byl.)
Ronald Reagan zemřel na zápal plic 5. června 2004 ve svém domě v Bel-Air. Po pompézním státním pohřbu, který navštívili vrcholní politici z celého světa, byl Reagan pohřben v Ronald Reagan Presidential Library v Simi Valley v Kalifornii. Pohřeb řídil prezident George W. Bush, jehož otec byl Reaganovým viceprezidentem a později jej ve funkci vystřídal.
Do dějin, myslí a srdcí milionů lidí se Ronald Reagan jako americký prezident zapsal jako nebojácný státník, jehož způsob jednání se SSSR a politika jeho „uzbrojení“ vedla nejen k faktickému konci studené války, ale bezprostředně i k naší „sametové revoluci“ v roce 1989.
